HTA je angl. zkratka pro Health Technology Assessment, neboli česky pro Hodnocení zdravotnických technologií. Zdravotnická technologie je v tomto kontextu definovaná velmi široce a zahrnuje všechny oblasti, ve kterých se uplatňují vědecké poznatky v poskytování zdravotní péče. Příkladem zdravotnické technologie může být léčebná či diagnostická metoda, postup, zdravotnický prostředek, léčivý přípravek nebo preventivní opatření či rehabilitační postupy. HTA je multidisciplinární a poměrně náročný proces posuzování zdravotních, sociálních, etických a ekonomických dopadů při používání těchto technologií. Na toto posuzování je uplatňována řada metodologických zákonitostí a předpokladů jako je systémovost, transparentnost, nezaujatost, odbornost a spolehlivost. Rozhodující je také existence validních a objektivních dat a odborná schopnost je posoudit. Cílem hodnocení by měla být především bezpečnost a účinnost technologie z pohledu pacienta a co největší přínos z pohledu plátce. HTA vždy sleduje politické cíle, ale musí zároveň vycházet z výzkumu, dat a vědeckých metod. Hodnoceny mohou být nové technologie, které do systému teprve vstupují, ale také technologie, které jsou zastaralé a jejich hodnocení se vede za účelem přezkoumání jejich efektivity a jejich případného vyloučení ze systému.

Proces sestává ze tří fází (hodnocení, posouzení a rozhodnutí). Jednotlivé fáze by měly být oddělené, na sobě nezávislé a důsledně transparentní.

a) Fáze hodnocení

je expertní činnost, v průběhu které odborníci na farmakoekonomiku, biostatistiku, multikriteriální analýzu, bioinženýrství apod. shromažďují data a doklady o medicínské a ekonomické efektivitě technologie, bezpečnosti, přidané hodnotě pro cílovou skupinu pacientů, společenské potřebnosti technologie, její inovativnosti, sociálních dopadech apod.

V ČR je momentálně pouze několik málo center (převážně akademických), které jsou částečně schopná provádět tyto odborné analýzy.

I tyto skupiny se však potýkají s nedostatkem expertů, expertízy v oblastech výkonů, prevence či zdravotnických prostředků a zejména s nedostatkem relevantních, dostupných a ověřitelných dat získaných v ČR.

b) Fáze posuzování

„Politické“ či společenské posouzení dat, předložených experty a zvážení dopadu do systému veřejného zdravotního pojištění. Výsledkem je závazné doporučení, zda hodnocenou technologii hradit, hradit dočasně, hradit s podmínkami či nehradit ze solidárního zdravotního pojištění.

c) Fáze rozhodnutí

Administrativní zpracování závazného „politického“ doporučení – tedy vydání rozhodnutí.

Co není HTA

  • Hodnocení je, dílem záměrně a dílem nuceně z nedostatku dat, zužováno na ekonomickou stránku věci s jasnou politickou motivací ušetřit na všem novém a s cílem zastavit zvyšující se výdaje na zdravotnictví, což se však v žádné zemi, která uplatňuje HTA nezdařilo. V zemích, které preferují ekonomická data, včetně stanovené hranice ochoty platit, to mělo za následek komplikace a byrokratické bariéry v přístupu pacientů k moderní a účinné léčbě. Jako příklad lze uvést Velkou Británii, která nyní přehodnocuje svůj dosavadní přístup k HTA.
  • Pro skutečné hodnocení chybí data z praxe a jsou nahrazovány různými matematickými modely a prospektivními odhady, popřípadě jsou přenášena data z jiných zemí, kde funguje zcela jiný systém a organizace zdravotnictví.
  • Státní administrativa opanuje všechny fáze hodnocení, které mají být podle mezinárodní metodiky (EUnet HTA) oddělené a nezávislé.
  • Státní orgány uplatňují pouze některé postupy a vnější umělé parametry v hodnocení, zatímco jiné opomíjejí. Příkladem může být zohledňování zastaralé hranice ochoty platit a opomíjení společenské potřeby.
  • Proces hodnocení je prováděn za „zavřenými dveřmi“, jeho výsledky a průběh nejsou zveřejněny a rozhodnutí nejsou přezkoumatelná nezávislou autoritou.
  • Proces hodnocení nemá lhůty a individuální odpovědnost za jednotlivé fáze.