Představme si situaci, kdy nemocnice nakoupí kardiostimulátor za 250 tisíc korun, ale od zdravotních pojišťoven dostane proplaceno půl milionu dle maximální ceny z Číselníku VZP. O tomto delší dobu medializovaném problému připravili spolupracovníci ministra financí prezentaci pro novináře s konkrétními čísly. Ministerstvo zdravotnictví ale s intepretací těchto čísel nesouhlasí a považuje je za neaktuální. Nemocnice pak zdůrazňují, že z bonusů dotují část péče, kterou nestačí pokrýt úhrady od pojišťoven. Problém tak vlastně poukazuje na špatně nastavené úhradové mechanismy v českém zdravotnictví.

České koruny/ilustrační foto

Na problematické nákupy státem zřizovaných (především fakultních) nemocnic upozornil již v roce 2013 ve svém nálezu NKÚ. Ten kontroloval nákupy různých zdravotnických prostředků, např. defibrilátorů, kardiostimulátorů či kardioverterů. Ve svém nálezu konstatoval rozdíly mezi nemocnicemi v nákupních cenách v řádu desítek procent. Toho se ve své analýze přidrželo i Ministerstvo financí, které je navíc porovnávalo s úhradami od zdravotních pojišťoven v letech 2009 – 2013 dle maximálních cen z jejich sazebníku.

Celkově se za zdravotnické prostředky u čtyř fakultních nemocnic vydalo v letech 2010 a 2011 téměř šest miliard korun, z toho za zmiňované kardiostimulátory a kardiovertery více než miliarda korun, jak vyplývá z materiálu Ministerstva financí. Podle něj se „zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení v uplynulých letech dlouhodobě chovaly v rozporu s pravidly dobrého hospodáře.“

Za příklad nesprávného stanovení maximálních cen uvádí Ministerstvo financí určitý typ defibrilátoru, u kterého se údajně snížila maximální cena v letech 2008-2010 o pouhých 10 % na 1,12 mil. Kč. Pak ovšem začal záležitost prošetřovat NKÚ. Následně se maximální cena stejného typu přístroje skokově propadla o tři čtvrtiny na 280 tisíc korun. „Cena maximální byla po dobu mnoha let stanovena jako extrémně nadhodnocená„“ usuzuje z toho Ministerstvo financí.

Jako další z příkladů si vybralo nákupy defibrilátorů Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v roce 2011. „Celkový rozdíl mezi cenami vykázanými a maximálními v roce 2011 za všechny uvedené defibrilátory byl téměř 60 mil. Kč,“ píše se v materiálu Ministerstva financí. Hlavní výtka směřuje k chování Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR: „Jak je možné, že si pojišťovna nechá několik let fakturovat za zdravotnické prostředky maximální ceny, aniž by si zkontrolovala, že tyto ceny jsou silně předražené, protože jiná nemocnice je byla schopna pořídit o desítky procent levněji…“

Ministerstvo zdravotnictví však výše uvedený výklad zpochybňuje a především upozorňuje, že v posledních letech se situace výrazně změnila: „Vlivem větší aktivity ze strany VZP došlo k významnému sblížení cen reálných a maximálních dle Číselníku zdravotnických prostředků. Situace z doby před 4 a více lety by se tedy neměla opakovat.“

Mluvčí resortu, Štěpánka Čechová, dále na dotaz serveru ozdravotnictvi.cz poukázala na skutečnost, že prezentace Ministerstva financí nebere v potaz řadu faktorů. Ceny kardioverterů a kardiostimulátorů se v čase snižovaly vlivem větší konkurence a dovozu těchto výrobků z Asie, kdy i evropští výrobci reagovali velkými slevami. „Rozdíl 5 let mezi jednotlivými nákupy tak může skutečně a zcela legitimně znamenat násobný rozdíl v pořizovací ceně,“ podotkla mluvčí Čechová. Kromě toho nemusí cena vykázaná zdravotní pojišťovně vždy odpovídat tomu, co pojišťovna nemocnici proplácí, protože se v uplynulých letech částečně přešlo na úhrady formou balíčků v rámci systému DRG.

I když je podle Ministerstva zdravotnictví tento problém mnohem menší než před několika lety, předpokládá, že s rozšiřováním centrálních nákupů zdravotnických prostředků dojde k eliminaci zmíněných bonusů. „Jakékoli benefity ze strany dodavatele budou již transparentně promítnuty do nabídkové ceny,“ dodala mluvčí. Ovšem i pro současnost odmítla, že by bonusy sloužily k osobnímu obohacování zaměstnanců „státních“ nemocnic, naopak jsou podle ní standardně zaúčtovány a používány pro běžný provoz nemocnic. Jinými slovy, pokud získají bonus, vylepší tím své hospodaření, a dotují tak některé činnosti, které mohou být ztrátové.

Server ozdravotnictvi.cz požádal o vyjádření čtyři fakultní nemocnice, které kontroloval NKÚ. Dvě z nich, FN Královské Vinohrady a Všeobecná fakultní nemocnice, shodně odpověděly, že čísla Ministerstva financí nerozporují. Dále potvrdily, že tzv. zpětné bonusy jsou účtovány jako výnosy, jsou využity na financování poskytování zdravotní péče, a vylepšují tím výsledek hospodaření nemocnic. Rozdíly v cenách jsou podle nich ovlivněny „například délkou splatnosti, platební kázní, odebraným objemem či pravidelností odběru.“ Zbylé dvě nemocnice – FN v Hradci Králové a Olomouci se nevyjádřily.

Spor, zda stále existuje problém tzv. zpětných bonusů, jak tvrdí Ministerstvo financí, nebo je správný výklad Ministerstva zdravotnictví, by měl rozetnout expertní tým se zástupci obou úřadů. Ten by měl vládě podat správu o aktuální situaci letos v létě. Rozhodně však nelze považovat za systémové, že se z rozdílu cen zdravotnických prostředků dotuje poskytování té péče, která je pro nemocnice ztrátová. Za to nese odpovědnost Ministerstvo zdravotnictví, které vytváří úhradovou vyhlášku a Seznam výkonů s bodovými hodnotami. Server ozdravotnictvi.cz bude problematiku i nadále sledovat.

 

28.4.2015

autor: Martin Černý


Další články

Na přehled všech komentářů