Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů varuje před „destrukcí nemocniční sítě“, kterou má podle něj zapříčinit úhradová vyhláška na rok 2016. Ta přidává nemocnicím 3 % prostředků v porovnání s minulým rokem, což údajně postačí pouze na vládou slíbené 5% zvýšení platů, ale už nepokryje nárůst jiných nákladů nemocnic.
Krizový štáb jistě nelze brát na lehkou váhu. Sdružuje významné zájmové skupiny s velkým vlivem, a to i uvnitř politických stran. Namátkou se jedná o Asociaci českých a moravských nemocnic, Asociaci krajských nemocnic, Svaz pacientů ČR či Lékařský odborový klub.
Důležitost varování ze strany Krizového štábu ovšem snižuje skutečnost, že před kolapsem zdravotnictví už vydává zprávy prakticky každoročně od nástupu bývalé, pravicové vlády (2010). A vždy mělo podle něj dojít ke kolapsu následující rok, když se mu nezamlouvalo znění úhradové vyhlášky. Zatím jsme však nic takového nepozorovali. Zamysleme se ale nad tím, před čím varuje – zánik nemocnic nižšího typu (fakultní nemocnice nesdružuje).
Dovolím si vyslovit politicky nepopulární názor. Zánik menších okresních nemocnic by nemusel pro české zdravotnictví představovat nežádoucí věc. Česká republika se totiž dlouhodobě vyznačuje nadprůměrným počtem akutních lůžek v rámci srovnání vyspělých zemí a zároveň jejich nižší obsazeností. Naopak, spolu se stárnutím populace poroste potřeba lůžek dlouhodobé péče na pomezí zdravotních a sociálních služeb. Malé nemocnice by se tak mohly přeměnit na ústavy zajišťující právě tento druh služeb.
Akutní péče by se potom soustředila do větších, specializovaných nemocnic. Zde by našli uplatnění kvalitní lékaři z rušených oddělení malých nemocnic. Pacienti by museli za péči dojiždět dále, ale to by jim kompenzovalo zvýšení její kvality. Ruku na srdce, co bychom si zvolili z následujících dvou možností: Zda se chceme nechat operovat specialistou, který určitý typ operace provádí 50krát do roka ve specializovaném centru, kam musíme dojet o 30 km dále, nebo lékařem v malé nemocnici, který ji provede sotva 5krát do roka? Patrně bychom stáli více o první možnost.
Bohužel, této racionální optimalizaci nemocniční sítě brání právě zájmové skupiny sdružené v Krizovém štábu. Zavírání jednotlivých oddělení či dokonce celé nemocnice znamená pro místní voliče stejnou věc, jako rudý hadr na býka. Lokální politici pak za „svou“ nemocnici bojují a masivně dotují z peněz daňových poplatníků, bez ohledu na efektivnost fungování takovéto nemocnice. Tento boj pak přenášejí i na celostátní úroveň.
Takže spíše čekejme, že se Krizovému štábu podaří získat další prostředky ze státního rozpočtu a prosadit nežádoucí pokles rezerv zdravotních pojišťoven. Blížící se krajské volby, před kterými se zdravotnictví stane jedním z nejdůležitějším témat, tomu velmi pomohou.
18.11.2015autor:
