Výbor pro zdravotnictví projednat novelu, podle které budeme moci využívat zdravotnické služby i v jiném členském státě EU. Změnu přinese novela zákona o všeobecném zdravotním pojištění, která je traspozicí směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Ta zakotvuje právo na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní služby čerpané v jiném členském státě EU, pokud jde o zdravotní služby, které by byly při poskytnutí na území České republiky hrazeny ze zdravotního pojištění. Nahrazovány by měly být do výše úhrad v ČR, tedy za domácí ceny.
Až doteď měli pacienti nárok na náhradu nákladů za neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba vznikla za pobytu v cizině. Zdravotní pojišťovna hradila též péči poskytovanou i hrazenou na území ČR, které se ale nemohlo dostat pacientovi v lékařsky odůvodnitelné době, či pouze se souhlasem dané pojišťovny. V ostatních případech však pacient nemohl požadovat úhradu za úkon v zahraničí, pokud byl u nás poskytován a hrazen. Nová úprava tak přináší v souvislosti s volným pohybem služeb i práva volného pohybu pacientů, zajišťuje možnost vyhledávat zdravotní služby v jiných členských státech EU.
Pacientům má být pojišťovnou nahrazena taková částka, která by byla uhrazena na území ČR poskytovateli zdravotních služeb. Proplacení některých úkonů však bude na základě výčtu v nařízení vlády podmíněno souhlasem pojišťovny.
Směrnice přináší nové konkurenční prostředí. Někteří čeští pacienti možnost pravděpodobně uvítají, nejspíše v regionech trpících v určitém segmentu horší dostupností péče a vyplatí se odjet kousek za hranice. Odradit pak může vyšší cena úkonů hlavně v Německu či Rakousku. Vzhledem k poměru kvalita – cena zdravotnické péče v České republice lze ovšem očekávat trend opačný, tedy poptávku ze strany zahraničních pacientů.
„Především z Polska a Slovenska se zájem o zákroky provedené v českých nemocnicích očekávat dá,“ uvedl pro Mladou frontu Dnes prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. „Je otázka, zda české nemocnice nebudou čelit přeplnění a nedostatku lůžek. Zájem, hlavně v Moravskoslezském kraji, totiž bude,“ dodává.
Tyto obavy však europoslankyně Roithová nemá. „Vývoj bude pozvolný. Navíc naše nemocniční kapacity jsou dnes vyšší než poptávka,“ uvádí. Dodává také, že české nemocnice si podle směrnice nebudou moci účtovat za péči o zahraniční pacienty více peněz než u českých. To by mělo zabránit upřednostňování zahraniční klientely.
Nadšeny nejsou pojišťovny, které dle MF Dnes v případě neusměrňované výše zákroků v zahraničí očekávají zvýšení nároků na systém veřejného zdravotního pojištění. Tomu by mělo zabránit přesné určení úkonů, které jsou podmíněny souhlasem pojišťoven. Mělo by se tak stát nařízením Vlády.
Celá věc je nyní na zákonodárcích. Transpoziční lhůta směrnice uplynula již 25.10. tohoto roku a Evropská unie proto může České republice udělit i sankce. Vzhledem k předčasným volbám novelizace nestačila projít Parlamentem ve stanoveném čase. I s tímto argumentem byl nové sněmovně návrh předkládán s požadavkem na schválení v 1. Čtení. Odsouhlasen však nebyl a věc byla přikázána Výboru pro zdravotnictví.
Lze ovšem předpokládat, že občané mají práva zakotvená směrnicí již nyní, když vešla v platnost. Pokud totiž stát nepřijme do vnitrostátního práva v určené době legislativní opatření, která pravidla uvádí v život, mohou se občané domáhat těchto práv vůči státu. V případě úhrady péče z všeobecného zdravotního pojištění, z peněz všeobecného zdravotního pojištění, pojišťovna vystupuje v pozici veřejnoprávní. Povinnost státu v této oblasti se tedy vztahuje i na ni a pacienti jsou oprávněni tato práva požadovat.
7.2.2014
autor:
Další články
Na přehled všech komentářů
Reklama
