V poslední době se diskutuje o digitalizaci ve zdravotnictví zejména v souvislosti s elektronickými recepty, které vyvolávají odpor části lékařů. Rád bych poukázal na jinou oblast, kde se digitalizace ukázala za nesporně přínosnou.

Elektronizace/ilustrační foto

Jako poskytovatel zdravotních služeb využíváme všechny aktuální možnosti digitalizace a elektronické komunikace. Pro předávání dat s pojišťovnami slouží Portál zdravotních pojišťoven, především pro zasílání vyúčtování zdravotní péče.

Pro komunikaci s našimi klienty, kam patří jednotliví lékaři i velká zdravotnická zařízení, využíváme formát tzv. elektronických žádanek. Ty představují obdobu v současnosti tolik zmiňovaného elektronického receptu. Jejich prostřednictvím nám lékaři a zařízení zadávají své požadavky na vyšetření. Stejně tak jim naše laboratoře zasílají zpět výsledky elektronickou formou.

Tento proces jednoznačně považuji za postup šetřící čas i prostředky oběma stranám. Především jednotlivým lékařům v ordinacích to významně snižuje papírování. A co je hlavní, urychluje se diagnostika, lékař má dřívější přehled o zdravotním stavu pacienta a může se dříve rozhodnout o vhodné léčbě. Také pacient se rychleji dozví informace o své situaci.

U některých praktických lékařů či ambulantních specialistů se setkáváme s rezervovaným přístupem k předávání údajů v digitální podobě. Nicméně, snažíme se jim vysvětlovat její výhody a přesvědčovat je, aby na ni přistoupili. Nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli svým pacientům.

Ze strany státu nám chybí podpora pro zavádění těchto forem inovaci. Bohužel, v současné ani navrhované úhradové vyhlášce na příští rok, ani v jiných právních předpisech nenalézáme nic, co by obecně zohledňovalo kvalitu nebo efektivnost poskytované péče. Právě zmiňované elektronické žádanky by měly být bonifikovány nebo přímo zavedeny jako povinné.

 

Martin Kadeřábek, AeskuLab,

manažer smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami

31.10.2017

autor: Katrin Nguyenová


Další články

Na přehled všech komentářů