Nastupující kabinet Andreje Babiše představil své programové prohlášení, kde se na půldruhé stránce hovoří také o zdravotnictví. Jedná se o obecný materiál, přesto nastiňuje celou řadu oblastí a směrů, kam by se mohlo naše zdravotnictví ubírat. Mladý právník Adam Vojtěch bude mít jako ministr zdravotnictví nesmírně těžkou práci, kterou mu chybějící sněmovní většina rozhodně neulehčí.
Žádné překvapení nepřináší témata, o kterých ministr Vojtěch mluvil dlouhodobě, už jako poradce na Ministerstvu financí. Mezi ně patří například vytvoření HTA (health technology assessment) agentury, která by posuzovala přínosy a náklady nových zdravotnických technologií. Podobné agentury běžně existují ve vyspělých zemích, u nás se metoda HTA používá pouze částečně při vstupu nových léčiv, a to se ještě dá úspěšně obcházet. Přitom vstup nových technologií bude mít podle studií OECD ještě větší vliv na výdaje na zdravotnictví, než stárnutí populace.
Do dlouhodobých témat Adama Vojtěcha můžeme zařadit také podporu koordinace péče pro chronicky nemocné, elektronizace zdravotnictví (včetně dotažení e-receptu), centrálních nákupů, posílení primární péče či motivace k prevenci a zdravému životního stylu. V obecném programovém prohlášení se většinou nedočteme konkrétní způsoby naplnění těchto cílů. Chvályhodná je také snaha odpolitizovat VZP, ale ruku na srdce, vypustí si kapři-poslanci vlastní rybník? S prosazením vyšší (cenové) konkurence pojišťoven lze souhlasit. Věta „zvážíme snížení počtu zdravotních pojišťoven“ pak zde působí jako protimluv.
Chybějící regulace zdravotnických prostředků bude zcela jistě představovat jednu z priorit nového ministra. U ní se dostane do časového presu vlivem nedávného rozhodnutí Ústavního soudu. Připomeňme, že za minulé vlády se dotčená novela zákona o veřejném zdravotním pojištění několik let nehnula z fáze připomínkových řízení.
V dokumentu naopak postrádáme pasáž o optimalizaci lůžkového fondu, o které ministr hovořil už těsně po jmenování do funkce v médiích. Přeměna poměrně početných akutních lůžek na naopak chybějící lůžka dlouhodobé péče je jistě potřebná. Stejně tak je zřejmé, že existence spousty malých a málooborových nemocnic okresního typu nebude udržitelná. Téma je však velmi politicky citlivé, rušení nemocnic (byť by se přeměnily na zařízení jiného typu) rozhodně nevyvolává od místních politiků, občanů ani odborů vstřícné reakce. To bude zřejmě důvod, proč se v programovém prohlášení neobjevilo.
Stejně tak se dokument nezmiňuje o nárůstu spoluúčasti pacientů. Je možné, že vláda spoléhá na možnou podporu levicových stran, na které toto téma působí jako rudý hadr na býka. Dlouhodobé financování zdravotní péče se však bez dodatečných zdrojů neobejde. Vláda přitom neříká, odkud by měly přijít.
Programové prohlášení tedy v oblasti zdravotnictví přináší spoustu dobrých věcí, bohužel se ale vyhýbá nepopulárním tématům. Na druhou stranu, pokud by se Adamu Vojtěchovi podařilo prosadit aspoň polovinu z toho, co si naplánoval, stal by se nejúspěšnějším ministrem zdravotnictví ČR všech dob.
19.12.2017autor:
