Zatímco dříve se pro diabetes 2. typu často používalo také pojmenování „stařecká cukrovka“, nyní se diabetologové stále častěji setkávají ve svých ordinacích i se čtyřicetiletými pacienty.
Je to dáno především vyšším výskytem obezity v mladším věku a zhoršujícím se životním stylem. U těchto pacientů se pak cukrovka může rychleji zhoršovat a komplikace se pak objevují mnohem dříve, než jsme dosud byli zvyklí.
Čtyřicátníci s cukrovkou 2. typu s již přítomnými komplikacemi (poškození zraku, ledvin, srdeční infarkt, mozková mrtvice) dnes bohužel nejsou výjimkou.
U všech pacientů s cukrovkou 2. typu, a u mladších pak zejména, je přitom cílem léčby nejen upravit hladinu cukru v krvi, ale také další onemocnění s cukrovkou spojené a především předejít dlouhodobým komplikacím. Některá moderní antidiabetika ovlivňují nejen hladinu cukru v krvi, ale vedou také ke snížení hmotnosti a rizika srdečně-cévních onemocnění. Tato moderní léčba navíc umožňuje lékařům oddálit moment, kdy je pacientovi nasazován inzulín.
Studie ukázaly, že pacienti, u kterých se cukrovka objevila mezi 40. a 65 rokem, se častěji potýkají s chronickými komplikacemi souvisejícími s cukrovkou. Jako příklad je možné uvést poškození zraku (diabetická retinopatie) nebo srdeční infarkt a mrtvici. U těchto pacientů je také obtížnější udržet hladinu cukru v krvi pod kontrolou. Úměrně s tím, jak se zvyšuje délka života prožitá s cukrovkou, se totiž zvyšuje riziko, že nemoc výrazně ovlivní kvalitu života diabetiků.
Podle odhadů kromě již diagnostikovaných 9–10 % populace patří 2 až 3 % Čechů do skupiny zatím nediagnostikovaných diabetiků 2. typu. Cukrovka 2. typu se neobjeví náhle. Zpravidla jí předchází tak zvaný prediabetes. Jedná se o stav, kdy jsou hodnoty cukru vyšší, než je norma (konkrétně nad 5,6 mmol/l), ale zároveň jsou nižší, než je hodnota stanovující onemocnění diabetem 2. typu (nad 6,9 mmol/l).
Včasné odhalení je přitom velmi důležité kvůli snížení zdravotních komplikací, které jsou s cukrovkou spojené. Umožňuje také oddálit (nebo při úpravě životosprávy dokonce zcela zabránit) nasazení inzulinové léčby. Při výběru léčby se diabetologové zaměřují nejen na hladinu cukru v krvi, ale také například na snížení hmotnosti nebo rizika infarktu a mrtvice. K dispozici mají jak tablety, tak injekční léčbu založenou na působení GLP-1, tedy hormonu, který ovlivňuje uvolňování inzulínu a má řadu dalších pozitivních účinků.
Injekční léčbu založenou na GLP-1 dnes obvykle nasazujeme až ve chvíli, kdy k dobré kompenzaci cukrovky již nestačí podávaní tablet. Studie však ukazují, že by bylo vhodné s ní začínat ještě dříve. Tato léčba totiž kromě zlepšení cukrovky snižuje hmotnost (až 90 % diabetiků 2. typu trpí nadváhou nebo obezitou) a především pomáhá předejít vzniku srdečně-cévních onemocnění.
Nejnovější guidelines evropské kardiologické společnosti dokonce u pacientů, kteří již prodělali srdečně-cévní onemocnění, doporučují nasadit léčbu diabetu GLP-1 hned po samotné diagnóze diabetu. Velkou výhodou terapie navíc je, že nám umožňuje oddálit moment, kdy pacientovi nasazujeme inzulinovou léčbu.
prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., IKEM
autor:
