Poskytovatelé domácí péče nepodepsali v rámci dohodovacího řízení pro rok 2020 dohodu se zdravotními pojišťovnami. Bohužel to znamená, že segment domácí péče bude v příštím roce stagnovat a to přes opakovaná ujišťování současného ministra zdravotnictví, že domácí péče je jeho prioritou.

Péče/ilustrační foto

Zdravotním pojišťovnám jsme jako zástupci segmentu domácí péče doporučili tři návrhy na kompromisní řešení problému. Dva návrhy zástupci zdravotních pojišťoven nepřijali a o třetím odmítli jednat s tím, že neodpovídá finančním možnostem pojišťoven.

Péče o náročné pacienty v domácí péči je v současné době nedostatečně zajištěna. Setkáváme se s tím několikrát denně, kdy nás oslovuje zoufalý pacient, rodina, sociální pracovnice nebo ošetřující lékař. Vždy s komentářem: jste několikátá agentura kam volám, nikde nemají dostatečnou kapacitu sester. Tento stav se měsíc od měsíce prohlubuje.

Naše požadavky přitom vycházely ze skutečnosti, že vzhledem k několikaletému podfinancování tohoto segmentu je nutný minimálně třicetiprocentní nárůst v úhradách a odstranění – nebo alespoň zmírnění – regulací ze strany pojišťoven. Z úhrad za provedené výkony od zdravotních pojišťoven vychází hrubý plat zdravotní sestry v domácí péči 25 000 korun. Vzhledem k tomu, že průměrná mzda sestry v nemocnicích je 43 tisíc korun, je evidentní, že nejsme schopni konkurence. Proto byl jeden z našich požadavků dostat se na hrubý plat sestry alespoň 35 tisíc korun. Zdravotním pojišťovnám jsme rovněž navrhli dvoufázový nárůst úhrad, i toto bylo zamítnuto.

Další problém spočívá v tom, že zdravotní pojišťovny v posledních letech uzavíraly smlouvy s nově vznikajícími společnostmi, kde jednatelem není zdravotní sestra, jak tomu bylo v minulosti. Tyto korporace mají své praktické lékaře a může docházet k samoindikaci. Na tento střet zájmů opakovaně upozorňujeme. Zdravotní pojišťovny mohou tento stav změnit již v počátku při výběrových řízeních, nebo revizní činností regulovat.

Ráda bych upozornila na to, že práce sestry v domácí péči je fyzicky i psychicky nesmírně náročná. Musí být vzdělaná napříč všemi odbornostmi, musí se umět sama rozhodovat a dobře vyhodnotit situaci. Pohybuje se sama v odlehlých lokalitách a nikdy neví, co ji v domě či za dveřmi bytu čeká. Příkladů je mnoho a málokterá sestra je schopna vše toto ustát. Slouží dopolední, odpolední i noční směny, víkendy i svátky. Nikdy neví, kolik hodin bude její směna obnášet, počty pacientů jsou každý den odlišné. V neposlední řadě musí zastávat i funkci řidiče.

I z těchto důvodů jsme letos vstoupili do symbolické stávky: chtěli jsme upozornit na neudržitelný stav v segmentu domácí zdravotní péče a doufali jsme, že jednání, která jsme v průběhu celého roku absolvovali, povedou k nějakým konkrétním výsledkům. Bohužel se tak nestalo. Neustále jsme od ministerstva zdravotnictví a zástupců zdravotních pojišťoven slyšeli stejnou písničku: nabídněte kritéria kvality a teprve pak budeme dále jednat.

Jak ale můžeme chtít zvyšovat kvalitu za současného stavu, kdy nejsme schopni zdravotní sestru finančně motivovat, a kdy se naopak bojíme upozornit na špatně odvedenou práci, abychom pracovníka neztratili? Proto jsme nemohli uzavřít dohodu, ačkoli jsme přípravným jednáním a návrhům věnovali spoustu času.

Nyní je na řadě ministr zdravotnictví, se kterým se chceme v nejbližší době sejít. Ať řekne zcela jasně, zda si přeje, aby domácí péče fungovala a dál se rozvíjela, či nikoliv.

Ludmila Kondelíková, prezidentka Asociace domácí péče

24.6.2019

autor: Katrin Nguyenová


Další články

Na přehled všech komentářů