Boj proti tabáku a omezování kouření se stalo dlouholetým evergreenem z oblasti ochrany veřejného zdraví. O jeho prosazení se pokoušelo, bez většího úspěchu, několik ministrů zdravotnictví v řadě a bezpočet poslanců. I v současnosti se objevily podobné snahy, nicméně jednání jejich předkladatelů a tvůrců působí dojmem, že si sami házejí klacky pod nohy.

Boj proti kouření/ilustrační foto

V půlce minulého roku předložili poslanci hnutí ANO jednoduchou novelu. Spočívala v plošném zákazu kouření v restauracích. Více než půl roku se ale nic nedělo a návrh ležel ve výborech. Nyní přišel ministr Němeček s komplexnější novelou, která staví na základech předchozího návrhu Leoše Hegera a netýká se pouze zákazu kouření v zařízeních veřejného stravování, ale také třeba omezení prodeje alkoholu a tabákových výrobků či snížení jejich dostupnosti mladistvým.

Odpůrci kouření se radovali, máme tady dokonce dva protikuřácké návrhy, to by v tom byl čert, aby se aspoň jeden neprosadil. V půlce února letošního roku poslanci ANO překvapivě oznámili, že svou iniciativu stáhnou. Vládní koalice by prý měla táhnout za jeden provaz a návrhy by se neměly dublovat. Dají tedy přednost ministerské novele. Tato skutečnost ale byla známa i v době, kdy svůj návrh předkládali.

Výhodou poslaneckých iniciativ je značná rychlost oproti vládním návrhům, které čeká zdlouhavé vnitřní a meziresortní připomínkové řízení, včetně vypořádávání připomínek a jednotlivých rozporů. Posléze komplikovaná jednání v komisích Legislativní rady vlády. Naopak výhodu pro vládní návrh představuje vychytání všech možných legislativně-technických chyb, které se mohou vyskytnout v poslaneckých novelách šitých horkou jehlou.

Ministr zdravotnictví však do svého návrhu vložil problematické ustanovení, které může celou snahu o omezení kouření přinejlepším o mnoho měsíců oddálit, pokud ne přímo zabít – zřízení Státního fondu integrované protidrogové politiky. Ten by měl být financován 1% podílem z výnosu spotřebních daní z alkoholických a tabákových výrobků a odvodů z loterií.

S něčím takový ale nemůže Ministerstvo financí souhlasit. To se totiž dlouhodobě staví proti účelovému určení příjmů. Brání se tak rozparcelování daňových výnosů, které jsou nyní v drtivé většině obecnými příjmy státního rozpočtu. Pokud by Němečkův návrh prošel, mohly by se ozvat všechny možné zájmové skupiny a chtít svůj podíl z daní na jakékoli bohulibé účely (kultura, školství, sport, sociální služby apod.). Zadělalo se tím na další pokračování sporu Babiš vs. Němeček.

Pokud se nad výše uvedeným zamyslíme, vypadá to, že existuje upřímná snaha kouření omezit, jen se předkladatelé musí domluvit na technických a procesních detailech. Nebo se jedná pouze o divadlo, které opět k ničemu nepovede. Události následujících týdnů nám napoví, která naše domněnka je správná.

25.2.2015

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů