Jedním z nejvíce diskutovaných zdravotnických témat na přelomu let 2017/2018 se stala povinná elektronická preskripce. Odpůrci poukazují na nepřipravenost projektu, hrozí stovkami ukončených praxí lékařů a požadují další odložení. Naproti tomu příznivci argumentují dostatečnou dobou na přípravu a nutností dalšího posunu v elektronizaci českého zdravotnictví. Obě strany mají svým způsobem pravdu.

Zdravotnictví/ilustrační foto

Lze souhlasit s tvrzením, že Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) přípravu nezvládl a systému chybí celá řada funkcionalit, o kterých se zpočátku uvažovalo. Elektronická preskripce měla např. odhalovat nebezpečné kontraindikace nebo přispět k efektivnějšímu dávkování léčiv a k minimalizaci množství léků, které se vyhodí s prošlou záruční lhůtou. Podle odpůrců hrozí, že několik stovek starších, především praktických lékařů zavře ordinace, což zhorší dostupnost péče hlavně v odlehlých oblastech. Administrativní zátěž kladená na lékaře převažuje pozitiva zaváděného systému pro ně i pro pacienty. Kritici navíc poukazují na to, že vinou SÚKL se tisícovkám lékařů zatím do systému nepodařilo registrovat.

Za pravdu však také musíme dát příznivcům povinných e-receptů. K jednomu odkladu již došlo a novinka se zavádí oproti původnímu datu s tříletým zpožděním. I starší lékaři dlouho dopředu věděli, co je bude čekat. Někteří z nich ale patrně spoléhali na to, že novinka se nakonec nezavede a přípravu zanedbali. Bývalý ministr zdravotnictví komentoval fakt, že někteří lékaři dosud v moderní době nepoužívají počítač, v tom smyslu, že takových zavřených ordinací škoda nebude a jejich přínos pro pacienta je pochybný. A i přes spoustu chybějících funkcionalit je přeci pozitivní, že e-recept je možné poslat formou SMS nebo e-mailu. Kromě toho, současný systém představuje základ, do kterého se budou další funkce postupně doplňovat.

Jakou střední cestu najít mezi výše zmíněnými argumenty pro a proti? Mohla by pomoci výjimka pro lékaře, dejme tomu starších 70 let? Těžko říci, jestli by výjimka tohoto druhu byla ústavně konformní a nezrušil by ji nakonec Ústavní soud s odkazem, že diskriminuje lékaře mladší, než činí věkový limit. A jistě by nějakou dobu trvalo, než by prošla legislativním procesem.

Jako nejméně špatné kompromisní řešení se proto jeví mediálně prezentovaný záměr nového ministra zdravotnictví. Tj. povinný e-recept znovu neodkládat, ale pouze nesankcionovat lékaře, kteří svou povinnost poruší, dočasně po dobu jednoho roku. Nejedná se o ideální řešení, ale nikdo s ničím lepším zatím nepřišel. Na novém ministru leží také úkol, aby co nejrychleji doplnil chybějící funkcionality přínosné pro pacienty i lékaře, čímž by vzal kritikům z úst klíčový argument.

Je však jisté, že další odklad e-receptu by znamenal, že se s vaničkou zároveň vylije i dítě. Naše země by jen prohloubila své zaostávání na poli elektronizace zdravotnictví a to si snad nikdo nepřeje.

30.12.2017

autor: Martin Černý


Další články

Na přehled všech komentářů