Zdravotně pojistné plány sedmi činných zdravotních pojišťoven na rok 2014 byly konečně schváleny, a to na schůzi Poslanecké sněmovny 21. října. Pokud Vás překvapilo číslo roku v předchozí větě, ujišťuji Vás, že nejde o překlep. Pokud se tážete, co se tím změní pro Vás jako pojištěnce, odpověď zní – vůbec nic. Celý proces předkládání a schvalování těchto plánů připomíná zbytečnou frašku.
 |
| Ilustrační foto |
Letošní rok není ničím výjimečným. Plány na rok 2013 se do sněmovny dostaly v březnu téhož roku a Výbor zdravotnictví k nim přijal usnesení až v květnu. S rozpuštěním sněmovny pak plány úplně „spadly pod stůl“. V roce 2012, kdy nedošlo k žádnému pádu vlády, byly zdravotně pojistné plány schváleny téměř po pěti měsících od doby, kdy se podle nich mělo začít hospodařit.
Hlavní kámen úrazu představuje tzv. úhradová vyhláška. Bez ní jsou zdravotně pojistné plány pouhým věštěním z křišťálové koule. Ministerstvo zdravotnictví s jejím vydáním ovšem opravdu nespěchá. Například nyní na začátku listopadu stále nepřišlo s návrhem na rok 2015. Zdravotně pojistné plány na příští rok tak budou pojišťovny předkládat na konci listopadu. Než projdou kolečkem schvalování na ministerstvech, ve vládě, na zdravotnickém výboru sněmovny a jejím plénu, opět budeme mít po většinu příštího roku provizorium. Ale nikomu to nebude vadit.
Zatímco pro státní rozpočet znamená provizorium určitá omezení, pro zdravotní pojišťovny nepřináší žádné důsledky. Zákon totiž říká, že „nebude-li zdravotně pojistný plán…schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost…provizoriem….Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu.“ Stát (vláda) v zásadě ani nemá adekvátní nástroje, jak plnění zdravotního plánu vynutit. Může udělit velmi malou pokutu, která pojišťovnu nebolí, nebo uvalit nucenou správu, což už je velmi silný a politický málo průchodný akt. Mezi těmito dvěma extrémy žádná sankce neexistuje.
Jak výše uvedený problém řešit? V zásadě máme dvě možnosti. Buď zdravotní plány jako zbytečné úplně zrušit a dohled nad pojišťovnami důsledněji provádět prostřednictvím zástupců v jejich orgánech, podrobnějším reportováním dat na Ministerstvo zdravotnictví a financí a nástrojů veřejnosprávní kontroly.
Druhá možnost spočívá v tom, že zdravotně pojistným plánům přiznáme důležitější roli. Schvalovat se budou v termínech stejných jako státní rozpočet a provizorium by znamenalo pro pojišťovny konkrétní omezení, např. v oblasti provozních nákladů, třeba platu managementu. Také jejich neplnění by bylo doprovázeno udělením sankcí finančního i nefinančního charakteru.
Kloním se k první variantě, nicméně odpovědné úřady se zatím na žádnou z nastíněných možností nechystají. V příštích letech nás tedy opět čeká fraškovité plánování zdravotních pojišťoven.
2.11.2014autor:
