Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může signalizovat plicní hypertenzi, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. Tato závažná chronická choroba postihuje až tisíce Čechů, ale řada z nich o své diagnóze vůbec neví nebo se ji dozví pozdě. Včasná diagnóza a léčba přitom může mnohdy zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Z hlediska dnes všude diskutovaného onemocnění Covid 19 patří pacienti s plicní hypertenzí k těm nejrizikovějším. 

Největší záludnost plicní hypertenze spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění – dušností se podobá například i stavu po prodělaném onemocnění Covid 19. Důsledky plicní hypertenze jsou přitom velmi vážné. Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami, případně cyanózou – modrým zbarvením kůže a sliznic. Různé typy plicní hypertenze se vyskytují asi u 1 % dospělé populace. 

Vzhledem k relativní vzácnosti plicní hypertenze a příznakům, které se objevují u jiných, podstatně častějších onemocnění, je správná diagnóza často stanovována pozdě a léčba je pak komplikovanější. Proto pokud se nedaří objasnit příčinu dušnosti, měl by být proveden ultrazvuk srdce s otázkou přítomnosti plicní hypertenze a při jejím průkazu je nutné další dovyšetření. 

Plicní hypertenze má řadu příčin, nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. K vzácným, ale dnes již dobře léčitelným příčinám plicní hypertenze patří plicní arteriální hypertenze (vzácné onemocnění malých plicních cév) a chronická tromboembolická plicní hypertenze, vznikající u několika procent pacientů po prodělané plicní embolii. Současné terapeutické možnosti zlepšují nejen obtíže nemocných a kvalitu jejich života, ale také jejich prognózu. Právě nemocní s podezřením na tyto formy plicní hypertenze mají být vyšetřeni ve specializovaných centrech. 

Se zmíněnými vzácnými typy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich okolo 150 přibude. V řadě případů však pacienti správné diagnóze stále ještě unikají. Plicní arteriální hypertenze vyžaduje specifickou a ekonomicky nákladnou farmakoterapii. Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a kolem 80–100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi.

5.5.2021

autor: doc. MUDr. Pavel Jansa, vedoucí lékař Centra pro plicní hypertenzi, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze


Další články

Na přehled všech komentářů