Poznali jste, ze kterého oblíbeného díla jsem si vypůjčila část nadpisu? Správně, je to z Jirotkova Saturnina, kde dědeček se Saturninem založili agenturu na uvádění románových příběhů na pravou míru. Já si hodlám založit agenturu na vysvětlování popletených faktů a argumentů některých novinářů či tzv. odborníků na téma zdravotnictví.

Pokud se chci dozvědět něco, co má hlavu a patu, je to alespoň z 80% pravda a není to zaplacená reklama, je mi jasné, že Haló noviny, Aha nebo Blesk si kupovat nebudeme. O to více mě překvapil včerejší článek „3000 léků zdražuje. Stát selhal“ na titulní straně Lidových novin od paní redaktorky V.Rodriguez. Článek, který informuje o vypršení platnosti tzv. Janotova balíčku, který dočasně snížil ceny některých léků, je tak popletený, že může směle konkurovat i těm ve výše zmíněných periodikách.
Začněme nejdříve u avizovaného čísla 3000 léků zdraží. Nebojte, nezdraží. Redaktorka si totiž spletla léky s číselnými kódy léků. Jeden lék může mít několik číselných kódů (např.různá balení), které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) přiděluje v rámci registrace. Hovoříme tedy spíše o stovkách léků (cca 300), z nichž však asi jedna třetina na trhu už není. Zbývající léky by hypoteticky mohly zdražit až o 7%. Proč hypoteticky? Jak např. uvedl skutečný odborník na lékovou politiku J. Suchopár, trh je za dva roky, kdy u těchto léků platily „snížené“ ceny již někde jinde. Na trh přišly nové, modernější léky, generické léky zlevňují, konkurence výrobců je veliká. Pokud tedy k nějakému faktickému zdražení dojde, bude to u několika kategorií léků, a navíc v řádu spíše korun či desetikorun. Tady je dobré také připomenout, že v každé terapeutické kategorii léčiv existuje vždy jedno plně hrazené pojišťovnou – tedy bez doplatku pro pacienta.
Paní redaktorka z Lidových novin si k tématu přizvala také odborníky na zdravotnictví, a to MUDr. Kubka, prezidenta České lékařské komory a poslance B. Šťastného. Oba se cítili povoláni se vyjadřovat k lékové politice. První přispěchal s obviněním SÚKLu, že díky pozdní revizi léků zdravotnictví přišlo o 10 mld. korun. Kde toto číslo vzal ale už pan doktor Kubek neřekl. Výdaje na léky totiž v České republice stagnují již několik let. Pan poslanec Šťastný si zase „umyl ruce“ , když pravil, že politici určují pravidla, kterými se mají úředníci řídit. Již nedodal, že ta pravidla se mění několikrát do roka, jsou nepromyšlená, zmatečná, často mířící proti sobě. Když zákonodárce před několika lety v zákoně přikázal Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv každoroční kompletní revize léčiv, bylo již realistům v té době zřejmé, že se to nedá stihnout.
Článek měl tak jediný efekt (věřím, že ne záměr) – vyděsil nás potenciální pacienty, že péče bude dražší. Vyvolal úzkost u chronických pacientů, že nebudou mít na své léky. Hlubší souvislosti ale i pravdivé informace jsme se opět nedozvěděli.

Každý z nás si zákonitě přeje, aby ceny léků byly co nejnižší, respektive abychom na ně co nejméně dopláceli. Je nám ale známo, že toto naše přání má také odvrácenou stranu? Pokud ceny léků budou příliš nízké v porovnání se sousedními státy, posílí to tzv. paralelní vývoz a některé léky zcela z našeho trhu zmizí. Podle mého je vždy lepší mít volbu a třeba si i připlatit než nemít žádnou v podobě léku, který sice existuje ale je pro mne fakticky nedostupný.
3.4.2012

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů