Česká republika v porovnání s vyspělými státy zaostává v oblasti preventivní péče. Také z toho důvodu přináší úhradová vyhláška pro letošní rok novinku – praktickým lékařům se mírně zvýší příjmy od pojišťoven, pokud provedou prohlídku u určitého procenta svých pacientů v konkrétním věkovém rozmezí. O tématu jsme nedávno informovali v tomto článku. Pokud se však podíváme na celý proces přípravy úhradové vyhlášky i na detaily tohoto nástroje, nabízí se otázka, zda se vůbec něco zlepší.Praktik/ilustrační foto

Nejprve jsme se dotázali Ministerstva zdravotnictví, co si od tohoto kroku slibuje a jestli může poskytnout aktuální čísla o preventivních prohlídkách. Mluvčí nám odpověděla takto: „Preventivních prohlídek u praktického lékaře pro dospělé se účastní cca 22 % lidí… Ministerstvo očekává, že toto opatření povede k větší motivaci lékařů aktivně zvát své pacienty na preventivní prohlídky. Očekáváme, že po zavedení této bonifikace by mohlo dojít ke zvýšení podílu dospělých, kteří absolvovali preventivní prohlídku u praktického lékaře, až o 5 %.“

Ministerstvo si tedy definovalo zcela konkrétní cíl, což hodnotíme pozitivně, protože to často nebývá zvykem. Podle informací portálu ozdravotnictvi.cz však původní návrh úhradové vyhlášky obsahoval mnohem výraznější nástroj motivace lékařů pro provádění preventivních prohlídek. Měla zde být naopak sankce, tedy snížení úhrad, pokud lékař určitého procenta prohlídek nedosáhne. Proti tomu se ale ohradila Česká lékařská komora (ČLK), takže ministr se rozhodl tyto sankce vypustit.

K této záležitosti jsme požádali o komentář předsedu ČLK, Milana Kubka. Ten uvedl, že je zastáncem pozitivních motivací: „Odměna působí stejně efektivně jako trest. Podle mého názoru je lepší motivovat lékaře alespoň mírným zvýšením úhrady, než je trestat sankcemi.“ Zároveň dodal: „Není rozumné trestat lékaře za to, že má registrované zdravé pacienty, kteří k lékaři chodit nemusí, ale ani za to, když pacienti nechtějí chodit na preventivní prohlídky. Jakým nástrojem by měl lékař donutit pacienta, aby přišel na preventivní prohlídku?“

Nemohu se ubránit myšlence, že si zde předseda ČLK poněkud protiřečí. Nejprve tvrdí, že odměna bude motivovat lépe než trest. Posléze však poukazuje na to, že lékař nemůže donutit pacienta, aby chodil na preventivní prohlídky. Jinou formu přesvědčování nezmiňuje. Ptám se tedy, pokud jej donutit nemůže, není jakákoli motivace lékaře zbytečná, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o trest nebo sankci? Neměli bychom potom spíše motivovat přímo pacienta a nikoli lékaře, kteří podle předsedy ČLK pacienty k prevenci nedonutí?

Jistě, nelze zazlívat ČLK, že bojuje za lékaře, že raději chce, aby jim příjmy rostly, a ne klesaly. Zde se však vytrácí ona snaha posílit prevenci. A s druhou částí názoru předsedy Kuba lze souhlasit, ale z jiného důvodu, než sám uvádí. Domnívám se, že u mnohých praktických lékařů se projevuje efekt, který ekonomové nazývají „důchodovým efektem“. Ten spočívá ve skutečnosti, že jejich příjmy již jsou tak vysoké, že se jim nevyplatí zvýšit pracovní aktivitu, aby si vydělali několik tisícovek navíc díky vyššímu procentu preventivních prohlídek. Budou si více cenit volného času. Tento efekt se bude pravděpodobně více projevovat u starších lékařů.

Velmi bych si přál, abych se mýlil a prevence se díky novému nástroji motivace lékařů skutečně posílila. Teprve za rok budeme moci vyhodnotit, zda se tak stalo. Každopádně by ministerstvo zdravotnictví mělo přemýšlet o dalších nástrojích, které by mířily přímo na pacienta. Mohly by pomoci třeba úlevy na pojistném či větší zapojení zdravotních pojišťoven.

15.1.2016

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů