Jsem proto, aby se zdravotní pojištění změnilo ze současné plně solidární daně ve skutečné pojištění (podobné jako na cokoli jiného v našich životech), s posílením individuálních pojistných plánů, možností připojištění a s motivačními pobídkami směřujícími k odpovědnosti za zdraví. Na druhou stranu si dobře uvědomuji, že takové pojištění by mělo i nadále obsahovat solidární složku (o míře nechť je veřejná diskuse), která bude financovat nákladnou péči na vážná a život ohrožující onemocnění.

Znovu jsem si to uvědomila na semináři sdružení Občan (www.sdruzeniobcan.cz), který se konal tento týden na téma vzácných onemocnění. Vzácné vrozené choroby, onkologická onemocnění, progresivní degenerativní onemocněni, to jsou všechno velmi vážné, často chronické, život ohrožující stavy, jejichž léčba nebo alespoň zpomalení postupu onemocnění stojí až miliony korun ročně pro jednoho pacienta. Její nepodání by ve většině případů znamenalo smrt či velmi vážné poškození zdraví a například v případě některých dědičných metabolických poruch jde převážně o děti a mladé dospělé.

Na taková dramata v životě, která z velké části nejsou ovlivnitelná našim chováním (snad pouze u některých onkologických diagnóz lze mluvit o rizikových faktorech v chování jednotlivce) se pojistit nelze. Nemůžeme se pojistit na léčbu, která stojí až několik miliónů korun ročně na jednoho pacienta (např.vybrané enzymové substituce v případě metabolických poruch). Léčba pro tzv. vzácná onemocnění (onemocní jimi maximálně 5 lidí z 10 000 ale spíše méně) není drahá, protože na konkrétních lécích chce někdo nestydatě vydělávat, je drahá proto, že se v těchto případech lék vyvíjí a vyrábí pro pár stovek či tisíců jedinců v celé Evropě.

Buďme tedy jako většina vděční svému osudu, pokud nás takových „ran“ ušetří a smiřme se s výraznější spoluúčastí na platbu banálních onemocnění typu angíny, chřipky či zánětu průdušek. Věřme zároveň, že se již brzy budeme moci prostřednictvím námi zvoleného pojistného plánu pojistit na chronické nemoci spojené se stárnutím. Právě choroby chronické a stárnutí populace totiž bude stále ve větší míře způsobovat napětí ve veřejných rozpočtech. Dramaticky nejvíce se totiž platí z veřejného pojištění právě léčba spojená s těmito stavy.

V každém okamžiku života bychom ale zároveň měli mít jistotu, že když náhodou nás nebo naše blízké postihne vážné onemocnění, které bude vyžadovat nákladnou léčbu, dostaneme ji včas a v odpovídající kvalitě.