O odvolání Svatopluka Němečka se spekulovalo mnohokrát, v podstatě hned od počátku roku 2014, kdy jej prezident jmenoval ministrem zdravotnictví. Minulý pátek pak předseda vlády oficiálně oznámil, že jej plánuje vyměnit ředitelem motolské fakultní nemocnice Miloslavem Ludvíkem. Nastal čas ohlédnout se zpět a bilancovat.

Můžeme končícího ministra za něco pochválit? Konkrétní výsledky najdeme, jedná se však spíše o dílčí záležitosti, a to ještě se spoustou pochybností. Zveřejňování smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli péče sice zvýšilo transparentnost, nicméně ke splnění skutečného cíle – aby se každý dozvěděl, kolik dostane která nemocnice a za co – nedošlo. Podobně zákaz náboru pojištěnců třetími subjekty – lze jej uvítat, ale také obcházet.

Velkou práci odvedlo Němečkovo ministerstvo při změnách vzdělávání lékařů a sester, byť výsledný kompromis uspokojil málokoho a legislativní proces se ještě neuzavřel. Jeho dotažení bude jeden z hlavních úkolů nového ministra. Podobně je na tom potřebná změna mechanismu přerozdělování pojistného mezi zdravotní pojišťovny, známá pod zkratkou PCG, která by měla motivovat pojišťovny k lepší péči o chronicky nemocné pacienty.

Svatopluk Němeček se přesvědčil o platnosti pořekadla „pro dobrotu, na žebrotu.“ Ačkoli se snažil vycházet s lékařskými odbory i Českou lékařskou komorou a všemožně jim ustupoval, stejně se vděku nedočkal. Pískot na sjezdu komory, přisouzení odpovědnosti za „kolaps“ zdravotnictví či přímo podpora výměny na pozici ministra zdravotnictví jsou jen některými příklady. I přes prosazení takového nárůstu platů, který nikde jinde ve veřejném sektoru neproběhl.

A zde se dostáváme ke kritice odcházejícího ministra. Vysoký hospodářský růst umožnil nalévat do zdravotnictví nebývalé množství dodatečných prostředků. Bohužel, jako kdyby si ministr Němeček myslel, že tento růst potrvá nekonečně dlouho. Nemyslí na horší časy, neobnovují se rezervy zdravotních pojišťoven, které by bylo možno použít v době recese, jež zcela určitě zase přijde.

Spousta věcí zůstala ve fázích slibů či přípravy. Vzpomeňme na projekt DRG restart, který měl přinést skutečně férové nastavení úhrad v akutní lůžkové péči, odstranění historických nespravedlností podle principu za stejný výkon ve stejné kvalitě stejná úhrada. Na výstupy, které by se mohly využít v praxi, zatím marně čekáme. Stejně jako na větší elektronizaci zdravotnictví nebo na systematické hodnocení nových zdravotnických technologií (HTA), běžné ve vyspělých státech.

A to nemluvíme o řešení problémů českého zdravotnictví, které teprve přijdou kvůli stárnutí populace a zavádění stále modernějších, ale nákladnějších forem léčby. I když osobní názory ministra Němečka na spoluúčast, ať již ve formě nadstandardů či placení hotelových služeb v nemocnici, slibovaly racionální přístup, stranické tričko a stranická poslušnost dostaly přednost.

Svatoplukovi Němečkovi, jednomu z nejdéle sloužících ministrů zdravotnictví od roku 1989, přejeme hodně zdraví a úspěchů v životě. Loučíme se s ním, nijak nejásáme, ale také nepláčeme.

13.11.2016

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů