V současnosti je systém u nás nastaven tak, že když je screening úspěšný, je větší riziko, že se na pacienty  nedostane s léčbou. Paradox? Ministerstvo zdravotnictví by mělo jako tvůrce úhradové vyhlášky jasně garantovat léčbu. Jinak je systém neudržitelný, protože adresným zvaním bude počet diagnostikovaných pacientů růst.

Za screening se označuje specifické vyšetření předem definované skupiny lidí, které má odhalit nemoc v jejich časných stádiích, kdy pacient ještě nemá potíže a příznaky. Účelem tohoto vyšetření je včas odhalit vážné nemoci s ověřeným předpokladem, že se včasným zásahem a péčí podaří snížit úmrtnost a strádání samotného pacienta ale také snížit náklady zdravotního pojištění.


V České republice již řadu let běží tři onkologické screeningy na vyhledání zhoubného bujení v prsu, děložním čípku a také v oblasti  tlustého střeva a konečníku. Ne všechny jsou ale využívány populací, tak, jak by se vzhledem k závažnosti těchto onemocnění slušelo.   Zatímco ženy jsou v rámci mamárního a cervikálního screeningu více odpovědné (kolem 50% účasti), v prevenci kolorektálního karcinomu se bezplatného vyšetření takovému zájmu netěší (cca 25% účasti vybrané populace). Zarážející na nezájmu lidí o toto vyšetření je zejména fakt, že ve výskytu tohoto vážného okologického onemocnění zaujímáme jednu z nejvyšších příček na světě.

Mnoho nadějí na zvýšení účasti lidí v těchto cílených vyšetření se vkládá do rozsáhlého programu prevence, který je v těchto týdnech dokončován na ministerstvu zdravotnictví. Program vznikl za přispění odborných společností a byl finančně dotován z fondů EU. Jednou z významných aktivit programu bude cílené zvaní formou osobního dopisu, který budou zdravotní pojišťovny zasílat svým pojištěncům v odpovídajícím věkovém rozmezí pro to které vyšetření. Další aktivitou pak bude doprovodná kampaň, která bude informovat o významu účasti v preventivních vyšetřeních.

Potud se nedá nic či skoro nic záměru vytknout. Máme jasná data ze zahraničí, která říkají, že adresné zvaní může zvýšit účast kritických skupin na vyšetření. Máme ale zároveň signály (a je to logické, pokud akce má vyvolat žádoucí reakci), že díky většímu počtu vyšetření se zvýší také počet odhalených nemocných v různých stádiích onemocnění. A tady může být problém.  Již dnes se pojišťovny brání dalším oprávněným výdajům ze zdravotního pojištění, protože jejich finanční rezervy vyschly a pohybují se ve velmi napjatých či dokonce schodkových rozpočtech. Nákladná centrová péče (do kterých léčba onkologických pacientů také patří) je placena paušálně, nikoli za konkrétního pacienta. To znamená, že dostává peníze bez ohledu na faktické počty nových i déle léčených pacientů. Pokaždé tak s blížícím se koncem roku onkologové hlásí nedostatek peněz pro léčbu. Kdo tedy zaručí, že nově indukovaná léčba jako následek úspěšné screeningové kampaně bude také náležitě zaplacena tomu centru, které se o pacienta postará?

Měli bychom dobře dohlédnout na to, aby rozsáhlý screeningový program nebyl ve svém důsledku jen  další hezkou politickou proklamací s bídnými důsledky pro pacienty i poskytovatele zdravotních služeb. Aby tomu tak nebylo, musí dnes ministerstvo zdravotnictví jako každoroční tvůrce úhradové vyhlášky jasně říci, že garantuje včasnou, efektivní a individuální léčbu každému, kdo se díky screeningu stane onkologickým pacientem.
2.5.2013

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů