Jedním z palčivých témat posledních měsíců, které se dotýká zdravotnictví, je bezpochyby situace na trhu s léčivými přípravky, nedostatek některých léků a samozřejmě i z této mimořádně nepříjemné situace plynoucí otázka, co by s tím Ministerstvo zdravotnictví a další zodpovědné orgány měly dělat.
Na úvod je třeba zmínit některé z hlavních příčin nedostatku léčiv. V první řadě máme po dvou covidových letech výrazně vyšší nemocnost občanů například běžnými respiračními onemocněními s vysokým podílem komplikací, které bylo nutné léčit antibiotiky, nežli tomu bylo v posledních letech. Stávající situaci nepřispělo ani to, že během covidu-19 byla běžná respirační onemocnění na ústupu, což výrobcům léčiv zkomplikovalo plánování výroby, která se plánuje 6-18 měsíců dopředu.
Výrobní proces se také prodlužuje z výrobních důvodů. U řady léčiv chybí některé z komponent léčiv nebo obalový materiál. Nepřímý vliv má i přetrvávající covid-19 v asijských zemích, který narušil dodavatelské řetězce, a to zejména v jihovýchodní Asii. Ani tak, a to je třeba zdůraznit, v oblasti antibiotik nehrozí, že by pacient nedostal léčbu, kterou potřebuje. V případě chybějícího primárně předepisovaného přípravku jsou dostupné účinné alternativy.
Nyní k tomu, co s tím Ministerstvo zdravotnictví může dělat. Pro zajištění dostatku léků dělá ministerstvo absolutní maximum a je to pro rezort naprostá priorita. V prosinci byla zřízena pracovní skupinu pod vedením náměstka Jakuba Dvořáčka, ve které jsou kromě zástupců ministerstva a Státního ústavu pro kontrolu léčiv i zástupci velkodistributorů a lékárníků. Na základě jednání skupiny a aktuální situace dostupnosti léčivých přípravků s jsou zástupcům lékařů a lékárníků poskytovány informace, co je v daném týdnu dostupné a jaké jsou alternativy nedostupných léčiv.
Prakticky denně jednají zástupci ministerstva zdravotnictví s výrobci léčiv a distributory. I díky tomu se podařilo zajistit mimořádnou dodávku některých léčivých přípravků, včetně antibiotik, a to v řádech statisíců balení. Jde nejen o urychlené dodávky, ale i o dodávky zcela mimořádné. Díky novele zákona o léčivech je totiž od 1. prosince možné mimořádným opatřením stanovit úhradu léčivům dodaných v rámci mimořádných dodávek ze zahraničí. A to také vláda 18. ledna udělala.
Pro úplnost je třeba dodat, že problém existuje v celé EU i řadě mimoevropských států a pan ministr Válek již na přelomu roku vyzval švédské předsednictví v Radě EU, Úřad HERA i Evropskou lékovou agenturu k celoevropskému řešení situace. Toto téma bylo projednáno i s eurokomisařkou pro zdraví a tato záležitost bude dále také řešena na neformálním jednání Rady EU v březnu tohoto roku.
No a jak situaci řešit z dlouhodobého horizontu? Prvním krokem je výše zmíněná novela účinná od prosince loňského roku. Ta řeší to, jak požár hasit, když už hoří. Cílem ministerstva zdravotnictví je ale požárům v tomto směru ideálně předcházet, nebo o nich aspoň vědět dopředu, aby jejich dopady mohlo minimalizovali. To do značné míry řeší právě dokončovaná novela, která je v tuto chvíli v mezirezortním připomínkovém řízení. Novela má mj. za cíl stanovit výrobcům léčiv povinnost zajistit, po oznámení výpadku, pro české pacienty dodávky odpovídající spotřebě na 1-2 měsíce, což zajistí čas a vytvoří prostor pro minimalizaci dopadů výpadku. Nad rámec legislativy také Ministerstvo zdravotnictví plánuje vytvořit stálý tým, který se bude zabývat monitoringem dodávek ve vztahu k aktuálním i předpokládaným spotřebám a jednáním s výrobci tak, aby bylo možné v maximální míře zmírnit dopady nedostupnosti léčiv pro pacienty.
14.3.2023autor: Ministerstvo zdravotnictví
