Minulý týden se z mé iniciativy uskutečnila konference „Aplikace vědy a podpora vzniku (bio)technologických firem v ČR.“

Spolupořadatelem a mediálním partnerem se stal portál Ozdravotnictvi.cz. Ústředním tématem konference se stala otázka, zda inovace (nejen ve zdravotnictví) pomohou změnit Českou republiku z levné „montovny“ na moderní, znalostní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou a vyššími mzdami.

Inovace/ilustrační fotoZástupce české vlády, náměstek pro řízení Sekce pro vědu, výzkum a inovace (VVI) Arnošt Marks, prezentoval čísla, podle kterých účelová projektová podpora VVI v posledních letech roste. Nicméně také upozornil, že v rozporu s tímto celkovým trendem podpora od specializované Agentury pro zdravotnický výzkum stagnuje.

V ČR se o zlepšení přenosu vědeckých poznatků do praxe stará vládní Technologická agentura s jejím ředitelem Petrem Očkem. Zde mě nejvíce zaujal program podpory vědců do 35 let. Ten považuji za důležité rozvíjet z toho důvodu, že bez nadějné mladé nastupující generace vědeckých pracovníků znalostní ekonomiku nevybudujeme. Perspektivní vědce musíme motivovat, aby zůstali v České republice. A jako poslanec za Moravskoslezský kraj bych si přál, aby zůstávali také v tomto regionu.

A nejde jen o to, aby zůstali, ale aby se výsledky jejich bádání realizovaly v České republice. Bývalý ministr zdravoctví Leoš Heger připomněl, že např. patenty na nová léčiva profesora Holého koupily zahraniční firmy, protože naše domácí by tak náročnou investici nezvládly. V našem zájmu je umožnit, aby zde vznikaly a rostly firmy, které to v budoucnosti zvládnou.

Na severní Moravě existují příklady firem, které úspěšně spolupracují s vysokými školami a vytvářejí místa s vysokou přidanou hodnotou. Na konferenci o tom hovořil doktor Martin Radina z Diagnostického centra J.G. Mendela, které je součástí 4Medical Innovations Ostrava. S Ostravskem je spojeno působení biotechnologických inovátorů z Primecell Bioscience, které zastupoval strategický ředitel profesor Zohar Ben-Asher.

Ten přinesl cenné srovnání z Izraele, který se nachází na špičce nejen zdravotnického výzkumu. Pan profesor poukázal na skutečnost, že české malé a střední podniky nejsou příliš zapojeny do financování VVI a bylo by potřeba to změnit. V Izraeli se podařilo úspěšně spojit soukromý, akademický a veřejný sektor ve fázi inkubace přínosné vědecké myšlenky. Souhlasím s jeho názorem, že české nemocnice představují „vědomostní továrny“ a dokážou přitáhnout investice.

Na tuzemských univerzitách se o to již snaží, jak nás přesvědčila paní ředitelka Kosová z Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy a její protějšek z Vysoké školy báňské/Technické univerzity v Ostravě Martin Duda. Příkladem může být zavedení nových předmětů do výuky, kde se studenti učí výsledky svého výzkumu přenést do tvrdého byznysu. Zde jim odkrývají své know-how ti, kteří v tomto snažení již byli úspěšní. Dalšími aktivitami jsou zahraniční stáže studentů, kteří čerpají zkušenosti z jiných států se špičkovou podporu VVI, např. z výše zmíněného Izraelu.

Tyto aktivity lze jednoznačně přivítat. Na druhou stranu si zástupci soukromého sektoru stěžují na vysokou administrativní zátěž a regulace ze strany státu. Kromě dotací by stát měl přijít se snížením byrokracie, která schopné lidi a podniky odrazuje. Jinak české univerzity a nemocnice k žádoucí přeměně naší ekonomiky nepřispějí.

1.7.2017

autor: Herbert Pavera


Další články

Na přehled všech komentářů