MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D. se stala již třetí hlavní hygieničkou a náměstkyní ministra zdravotnictví za rok trvání pandemie v Česku. Před tím vedla Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje.

Co považujete za svou prioritu na pozici hlavní hygieničky?

V současné chvíli je mou jednoznačnou prioritou úspěšný boj s epidemií onemocnění COVID-19. Souvisí s tím především systém trasování, který nesmí ustrnout a musíme ho i nadále vyvíjet a neustále zlepšovat s ohledem na to, jak se vyvíjí situace a jak jsou či nejsou lidé ochotni hlásit své kontakty. Trasování musí probíhat v co nejkratší době tak, abychom byli schopni podchytit včas zejména nová ohniska nákazy v populaci. Určitě využiji i své zkušenosti z pozice ředitelky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje a zaměřím se na koordinaci a komunikaci s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví. Díky pandemii jsme se hodně posunuli ve využívání modernějších nástrojů, ale stále je co zdokonalovat. V neposlední řadě je to i zlepšení kooperace s okolními státy. 

Budete dále prosazovat centralizaci orgánů veřejného zdraví a vznik Státní hygienické služby?

Takzvaná centrální hygienická služba je velmi dobrý nápad. Každý kontrolní úřad by měl pracovat podle čitelných operačních postupů, podle jasných pracovních instrukcí. Všechny kroky musí být předvídatelné, a to včetně třeba sankční činnosti. Vznik tohoto institutu proto vítám a věřím, že posílí důvěryhodnost hygienických stanic, odstraní slabiny současného systému a pracovníkům hygien pomůže v jejich mnohdy nelehkých úkolech. Dnes musí být každý ředitel hygienické stanice zároveň ekonom či personalista. A všechny tyto funkce by měla převzít právě centrální hygienická služba, v rámci níž se budou dělat výběrová řízení na dodávky energií, na personál a podobně. V krajích by tedy víc času mělo zbývat na skutečně odbornou práci. 

Jste spokojena se současným systémem trasování kontaktů nakažených covid-19, nebo zde vidíte prostor pro zlepšení? 

Prostor pro zlepšení je vždy. Nyní se musíme zaměřit především na mutace, převážně ty nové, jako je jihoafrická. Trvám na tom – a řekla jsem to i kolegům ředitelům krajských hygien – aby kontakty takových osob byly nejen trasovány přednostně, ale také pouze epidemiology. Máme na to dokonce i speciální hlášení. K trasování těchto mutací byl vydán metodický pokyn, kdy každá karanténa či izolace musí být ukončena po 14 dnech PCR testem. Mutace se naštěstí zatím neobjevily všude, ve všech krajích, ale musíme na to být připraveni a mít nastavený systém tak, aby se pozitivní záchyty včetně možných kontaktů odhalily včas. 

Budete požadovat navýšení počtu míst v krajských hygienických stanicích, nebo je již personální situace adekvátní výzvám, kterým musí čelit?

Byla bych špatný šéf, kdybych řekla – mám dostatek lidí. Určitě by nás mohlo být víc. Pandemická zátěž je tak enormní, že kolegové jsou ve stresu, někteří starší kolegové usoudili, že je čas, aby se odebrali do penze, takže obměna za poslední rok byla opravdu velká a posílit naše řady by bylo určitě vhodné. Zejména v některých regionech je ale bohužel problém získat odborníky, ať už z řad lékařů, nebo absolventů oborů spojených s ochranou veřejného zdraví. Navíc třeba lékaře lákáme na plat, který pro ně není příliš atraktivní. Odborníci by se našli, ale potřebovali bychom jim také nabídnout konkurenceschopné platové podmínky. 

6.4.2021

Text: Ondřej Zavadil


Další články

Na přehled všech rozhovorů