Sdružení soukromých nemocnic ČR se v nedávné době značně rozrostlo. Kolik nyní zastupujete zdravotnických zařízení?

Jejich počet se výrazně zvýšil o 10 na celkových 30 členů a další mají zájem o přistoupení. Zastupujeme nyní významné vlastníky a provozovatele nemocnic a dalších zařízení z celé republiky, jako např.skupina VAMED MEDITERRA, skupina AGEL, Penta Hospitals CZ nebo PRIVAMED. Jsou zde nemocnice v Mělníku, Neratovicích, Novém Jičíně, Třinci, Sokolově, Plzni a mnoho dalších.

 

Čím si vysvětlujete zvýšený zájem o vaše Sdružení?

Důvod je poměrně jasný. Náš spolek je jediný v České republice, který sdružuje výhradně privátní poskytovatele lůžkové akutní, následné a jednodenní péče. Nejsou tudíž ovlivňováni politikou a sledují stejné cíle a záměry.

A to poskytovat co nejlepší a kvalitní zdravotní péči občanům ČR s vybudováním přívětivého zázemí pro hospitalizaci, aby jako poskytovatelé obstáli na „zdravotnickém nemocničním trhu“, který, ať se to někomu líbí nebo ne, v ČR existuje. Přičemž sami sobě jsou tito členové spolku též konkurencí.  Musí hospodařit bez příspěvků státu a krajů tak, aby dosahovali zisku, který převážně reinvestují na zlepšení svých zdravotnických zařízení. Jde o významné zaměstnavatele v regionu, ve kterém působí.

 

S čím vstupujete do dohodovacího řízení k úhradám pro rok 2019?

Prioritou pro náš spolek je pokrytí především mzdových nákladů, které prudce vzrostly v minulých letech kvůli politickým zásahům do odměňování ve zdravotnictví, a dále zabezpečení personální a ekonomické stability našich členů.

Vzhledem k profilu poskytované péče některých našich členů bychom rádi prosadili návrh na zařazení úhrad výkonů prováděných v režimu jednodenní chirurgie do systému DRG. Doposud úhrada této péče v ČR, byť je definována zákonem o zdravotních službách, není určena tzv. úhradovou vyhláškou a je ponechána na libovůli dosažení či nedosažení dohody mezi zdravotními pojišťovnami a jednotlivými poskytovateli. Toto vede k výrazným rozdílům v úhradách.

Přitom v posledních 20 letech dochází ve vyspělých zemích k nárůstu počtu plánovaných operací, které jsou prováděny v režimu jednodenní chirurgie. Tento přesun operací ze „standardních nemocnic“ do tohoto režimu není náhodný, ale vyplývá z ekonomického, medicínského i společenského rozvoje společnosti. V zemích EU a USA se provádí 60 % plánovaných operací v režimu jednodenní chirurgie, v ČR se v něm provádí pouze 5-10 % operačních výkonů. Jsme přesvědčeni, že změna trendu vývoje v této oblasti v ČR bude výhodná nejen pro zdravotní pojišťovny, ale také pacienty, kterým bude možné poskytnout větší komfort.

 

 Kde vidíte největší problémy českého zdravotnictví?

Především mně vadí nerovné podnikatelské prostředí mezi nemocnicemi soukromými na jedné straně a státními, krajskými a městskými na straně druhé. Ty druhé jsou velmi často příjemci dotací od svých zřizovatelů v poměrně značných výších.  Dotace jsou však placeny z daní nás občanů, tedy i majitelů soukromých nemocnic a soukromých nemocnic jako takových.

Zvláštní kapitolu představují dotace z krajských rozpočtů, kde podmínky dotačních programů výrazně znevýhodňují soukromé nemocnice oproti krajským, byť oba druhy nemocnic shodně poskytují občanům veřejnou službu v podobě solidárně hrazené péče. Svým nemocnicím kraje přispívají na provozní náklady, údržbu či platy personálu, což musí soukromá nemocnice pokrýt pouze z úhrad od zdravotních pojišťoven. K některým dotacím, zejména strukturálním fondům, nemají soukromé nemocnice přístup vůbec a u jiných jsou zatíženy výrazně vyšší mírou povinného spolufinancování.

Podobnou diskriminaci spatřuji u úhrad od zdravotních pojišťoven. Úhradový systém je nespravedlivý vůči menším nemocnicím. A naši členové jsou tvořeni především z majitelů menších nemocnic či lůžkových zdravotnických zařízení.

Za stálý problém považuji neschopnost a nevůli našich politiků domluvit se na dlouhodobé koncepci českého zdravotnictví. Tím konzervují současný systém, který však není odolný vůči vlivům jako stárnutí populace či recese naší ekonomiky, která dříve či později přijde.

 

Občas se objevují názory, že soukromý sektor do zdravotnictví nepatří. Jak na ně reagujete?

Nejjednodušší odpověď je spokojenost stovek tisíc pacientů, kteří navštěvují zařízení členů našeho Sdružení. Ze svých zkušeností vím, že oproti veřejnému sektoru je u nás větší tlak na kvalitní péči a na efektivnější hospodaření. Naší největší přidanou hodnotou je vyšší standard a komfort pro pacienta, ale i osobní přístup. Aby pacient nebyl pouhá diagnóza, ale hlavní předmět zájmu.

Z výzkumu, který v minulosti provedla agentura STEM, vyplývá, že názory obyvatel na postavení soukromých nemocnic jsou celkově pozitivní. Soukromé nemocnice jsou v porovnání s veřejnými nemocnicemi vnímány jako zařízení, která mohou poskytovat kvalitnější péči, efektivněji hospodařit a poskytovat méně prostoru pro korupční jednání.

 

2.5.2018


Další články

Na přehled všech rozhovorů