Generálního ředitele Vojenské zdravotní pojišťovny ČR Josefa Diessla jsme se zeptali na jeho názor na informaci o záměru sloučení VoZP ČR a ZP MV ČR, která nedávno opět proletěla médii.

Nedávno se objevila informace o záměru slučování VoZP ČR a ZP MV ČR. Obrátil se někdo z politiků oficiálně v této věci na VoZP?

Nikdo konkrétní z politických stran se na mě neobrátil. Tyto zprávy se objevují s jakousi pravidelností už mnoho let. Nikdo však dosud nepředložil analýzu či podklady, o které se takový záměr opírá. Není tajemstvím, že na slučování zdravotních pojišťoven tlačí komunisté, kteří by se rádi vrátili k centralizovanému systému financování zdravotnictví. Nepřísluší mi však komentovat politické spekulace. Musím se držet faktů a všech relevantních argumentů.

Jaké jsou, podle Vás, argumenty pro a proti sloučení?

Za prvé neexistuje nic takového jako „zdravotní pojišťovna ministerstva obrany“ ani „státní pojišťovna“, jak nás někteří politici mylně označují. VoZP i ZPMV mají naprosto stejné postavení, vyplývající ze společného zákona, jako všechny ostatní zaměstnanecké zdravotní pojišťovny – ČPZP, OZP, RBP ZP a ZP Škoda. Všechny jsou vybudovány na veřejnoprávním modelu. Za pojišťovnu je odpovědný generální ředitel jmenovaný správní radou. V ní se uplatňuje vliv státu, avšak pouze omezeně, protože pouze třetinu členů jmenuje vláda. Zbylé dvě třetiny si volí sami pojištěnci a zaměstnavatelé zaměstnávající pojištěnce konkrétní pojišťovny. To zajišťuje na jedné straně náležitý státní dohled nad hospodařením s veřejnými prostředky, na druhé straně potřebnou míru autonomie.

A argumenty pro a proti? Pokud v řízení státu a v péči o blaho jeho občanů převládne názor, že financování zdravotní péče je dobré centralizovat a zrušit pojišťovenský systém, tak k tomu Parlament ČR vytvoří legislativní rámec. Polovina evropských států to tak má a není to jen vzpomínaná Velká Britanie. U nás už od dob Rakouska Uherska byl uplatňovaný systém zdravotních pojišťoven, přerušený 40 lety centralizovaného financování.

V žádném případě nemůže být argumentem úspora provozních nákladů, už proto, že k ní nikdy nemůže dojít.

Jak by v případě sloučení byla řešena specifická role VoZP vůči příslušníkům Armády ČR?

Byla by řešena přesně podle zákona. Příslušníci AČR by se stali pojištěnci nové pojišťovny, která by plnila povinnosti současné pojišťovny. Ale nechci se zabývat spekulacemi a ani komentovat hypotetickou situaci, pokud k ní nejsou žádné předpoklady a k avizovanému sloučení nevedou v tuto chvíli žádné indicie. Zákon stanoví předpoklady pro případné sloučení zdravotních pojišťoven poměrně přesně. Předně vyžaduje po zaměstnaneckých pojišťovnách, které mají zfúzovat, předložení žádosti o povolení i s novým zdravotně pojistným plánem. VoZP však nevidí žádný racionální ekonomický ani jiný důvod k podání žádosti o sloučení s jinou pojišťovnou. Hospodaříme vyrovnaně, zdravotnickým zařízením platíme řádně a včas a pojištěncům poskytujeme kvalitní služby. Musíme si také uvědomit, že taková fúze je nesmírně komplikovaný proces. Zahajovat něco takového v roce, kdy se potýkáme s celosvětovou pandemií, a zdravotnický systém čelí obrovskému tlaku, bych považoval za vyložený hazard. Vždyť role zdravotních pojišťoven ve zvládání pandemie je zásadní, ony musí zajistit úhrady veškeré zdravotní péče, k níž patří i prováděné testování a očkování. Teď máme opravdu úplně jiné priority. 

O co by pojištěnci VoZP v případě sloučení přišli, co by se pro ně naopak stalo výhodou?

Případné výhody či nevýhody jsou v rovině nepodložených kalkulací a významně by je ovlivnila situace, za které by došlo ke slučování. Jakákoli úvaha o výhodách je předčasná.

25.3.2021


Další články

Na přehled všech rozhovorů