Rozhovor s doc. MUDr. Vladimírem Koblížkem, Ph.D., přednostou Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědeckým sekretářem České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Pane docente, co doporučujete s lidem, kteří již prodělali covid-19, z hlediska své odbornosti?
„Především je třeba říci, že covid-19 je primárně plicní onemocnění. Aktuální vědecké informace přinášejí stále více důkazů o tom, že koronavirus SARS-CoV-2 je primárně „zaměřen“ proti strukturám plic, plicních cév a pohrudnice. Postižení dalších orgánů (srdce, játra, mozek, střevo, či kůže) jsou až sekundární povahy. Z výše uvedeného vyplývá, že není úplným překvapením, že po prodělání závažnějších forem onemocnění COVID jsou běžné pozdní následky zejména v oblasti respiračního systému. Dokonce i u některých pacientů po lehčí formě covid léčené doma (neboli ambulantně) nezřídka dochází ke snížení fyzické výkonosti a k rozvoji dechových obtíží. A právě proto přicházejí pneumologové (nejen v České republice) s doporučeními vztahujícími se k preventivnímu vyšetřování pacientů po prodělaném covid-19“.
„Nyní k věci: Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl ambulantní plicní lékař (pneumolog) vidět za 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu – zpravidla jednou ročně po dobu dalších 3 let. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, v případě, že se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi.“
Co čeká na pacienta, který navštíví ordinaci pneumologa?
„Pneumolog by měl příchozí „postcovidové“ pacienty komplexně vyšetřit, provést spirometrii, a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT. Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400.“
Hodně se hovoří o tom, že koronavirus zanechává dlouhodobé následky na plicích. Jaké jsou v současné době výsledky výzkumu?
„Stále probíhající studie z hradecké nemocnice prozatím prokázala až u poloviny sledovaných ambulantně léčených „covidových“ pacientů za 12 týdnů po infekci částečně poškozené plicní funkce a u třetiny zbytkové změny ve struktuře plic. Zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %. Rozdíly ve výsledcích ze dvou českých univerzitních pracovišť jsou způsobeny rozdílnou metodikou a výběrem nemocných. Mnohé práce ze zahraničí se kloní spíše k hradeckým číslům s desítkami procent nemocných stěžujících si po prodělaném COVID na respirační obtíže a trpících redukovanou schopností plic transportovat kyslík. “
23.10.2020
Text: Ondřej Zavadil
