Čechů, kteří si sami hradí pobyt v lázních, za posledních pět let ubylo. V roce 2014 jich bylo přes 133 000, loni skoro 99 000, což byl pokles o téměř čtvrtinu. Naopak přibývalo těch, kterým lázně částečně nebo plně hradila zdravotní pojišťovna. V roce 2018 jich bylo asi 98 500, o pět let dříve 84 300. Více za pět let do českých lázní přijelo také cizinců. Vyplývá to ze zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky Lázeňská péče 2018.
„Do českých a moravských lázní přijelo během roku 2018 za účelem lázeňské léčebné rehabilitační péče úhrnem 370.573 klientů. Na náklady veřejného zdravotního pojištění bylo léčeno téměř 30 procent osob. Cizinci tvořili 43,8 procenta a tuzemští samoplátci 26,8 procenta celkového počtu léčených klientů v lázních,“ uvádí se v dokumentu. V roce 2018 měly české lázně téměř 23.400 lůžek, skoro polovinu v Karlovarském kraji.
Lázně a ozdravovny stojí asi 0,7 procenta z veřejného zdravotního pojištění. Loni to bylo zhruba 3,4 miliardy korun. Mezi roky 2014 a 2018 přibylo dospělých pacientů v lázních, kterým částečně nebo plně hradí pobyt pojišťovna, o více než 14.000, tedy asi o šestinu. Dětí bylo za stejné období o téměř tisícovku víc, přibylo jich tak o desetinu.
Od roku 2015 vstoupila v platnost nová vyhláška upravující úhradu lázní z veřejného zdravotního pojištění. U téměř poloviny diagnóz, u nichž může lékař lázně pacientovi předepsat, prodloužila maximální délku pobytu ze tří na čtyři týdny. Až 21 dní nově trvaly příspěvkové pobyty, kdy pojišťovny nehradí ubytování. Nová úprava lázním přinesla ročně asi půl miliardy navíc, o niž přišly omezením počtu diagnóz i délky pobytu na tři týdny v roce 2012.
Lidé strávili v lázních loni téměř 5,2 milionu dní. Průměrná délka pobytu pacienta s lázněmi kompletně hrazenými pojišťovnou byla 25,4 dne, u nemocných se spoluúčastí 20,2 dne. Samoplátci pobývali v lázních 6,4 dne, cizinci 11,2 dne.
Dospělí si nejčastěji v lázních léčili nemoci pohybového ústrojí (57 procent), dále nervová onemocnění (17 pct) a nemoci srdce a cév (sedm pct). Děti nejčastěji jezdily do lázní s potížemi dýchacího ústrojí (49 pct), nervovými onemocněními (19 pct) a obezitou či nemocemi z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, jako je zejména cukrovka (deset pct).
23.7.2019zdroj: ČTK
