Češi jsou přeborníky v množství spotřebované soli, v Evropě jsou podle člena výboru pediatrické společnosti profesora Jana Jandy s trojnásobnou spotřebou soli oproti doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) „bronzovými medailisty“ po Maďarech a Makedoncích. Studie potvrdily, že už děti v mateřských a základních školách přijímají dvakrát až třikrát víc soli, než je doporučeno.
Doporučovaný denní příjem soli pro děti od čtyř do šesti let věku jsou tři gramy, od pěti do deseti let pět gramů a všech starších do šesti gramů. Čeští muži denně přijímají 14,5 gramu soli a ženy 10,4 gramu.
Pokud rodiče sami hodně solí, nešetří se solí ani v dětské stravě. Sůl dodává jídlu chuť, dětem pak už méně osolené jídlo nechutná. Tělo si na sůl navykne a děti solení požadují. Navíc po slaném je žízeň, děti ji zahánějí sladkými nápoji. Vedle zvýšeného tlaku z přemíry soli tak jsou děti ohroženy i obezitou, řekl profesor.
Zvýšené hodnoty tlaku, tzv. prehypertenzi, má podle Jandy už řada náctiletých v Česku. Při nezměněném jídelníčku se mohou během pár let dopracovat k vysokému tlaku. Ten zvyšuje riziko mrtvice a infarktu, ale i řídnutí kostí, astmatu a v pozdějším věku i nádorů žaludku.
Pediatři se v ordinacích věnují osvětě, odborná společnost připravuje se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) osvětové akce pro rodiče i děti. „My to děláme proto, že se prokázalo, že zvýšený příjem soli je spojen se zvýšeným tlakem. Asi polovina českých dospělých mužů a třetina dospělých žen má hypertenzi, které se také říká tichý zabiják,“ řekl Janda.
Rodiče sami podle profesora mohou ovlivnit příjem soli u dítěte jen ze zhruba 20 procent tím, že při vaření méně solí a na stůl nedávají slánku na dosolování. Asi 80 procent soli nosí v nákupech ze supermarketů a značné dávky jsou i v jídle z řetězců rychlého občerstvení.
„Pokud chtějí rodiče množství soli hlídat, znamená to při nákupu vybírat zboží a dívat se na etikety. WHO i EU nás tlačí do toho, aby na každém balení byl vedle obsahu kalorií a tuku i obsah soli,“ připomněl profesor. Akce na zvýšení povědomí o nebezpečí nadměrného solení by podle něj měly směřovat i na výrobce, ti prý ale většinou snižovat obsah soli nechtějí. Sůl konzervuje, zlepšuje chuť, a tak zvyšuje prodej.
Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu doplnila, že pro školy chystá SZÚ interaktivní programy, kde si děti vyzkoušejí, jak se nahrazuje sůl, a dozvědí se, jaké množství soli je doporučeno. „Ukazujeme jim třeba celoživotní spotřebu na čtyřech pytlích soli oproti doporučené, kterou tvoří jeden pytel, aby si to názorně představily,“ řekla. Děti dostanou i zdravé recepty, semafory jim označují vhodné a nevhodné potraviny.
Od září 2015 běží studie sledující obsah soli ve školních obědech. Z náhodně vybrané jídelny se odebere vzorek oběda, určí se množství soli a dalších látek. Projekt potrvá do konce roku 2016, pak bude vyhodnocen. Problémem podle Nejedlé zůstávají školní automaty, už zhruba rok a půl zakazuje zákon nezdravé nápoje a potraviny. Stále ale není prováděcí vyhláška, která by určila, co by automaty mohly nabízet.
15.12.2015zdroj: ČTK
