Češky spotřebovaly loni přes 2,6 milionu balení antikoncepčních pilulek. Podle dat lékového ústavu bylo do lékáren dodáno také téměř 30.000 balení antikoncepčních náplastí, přes 56.000 antikoncepčních kroužků a přes 27.000 balení nitroděložních tělísek. Hormonální antikoncepcí se chrání přes polovinu žen plodného věku, odborná společnost doporučuje hormonální kombinovanou antikoncepci i velmi mladým dívkám, což podle některých kritiků není v pořádku.
Například podle lékařky Heleny Máslové z pražského Centra psychosomatické péče je podávání hormonální antikoncepce mladistvým „největším zločinem“. Estrogen mohou dostat k léčbě těžkého akné už dvanáctileté dívky, léčí se jím i nepravidelnost menstruace. Na ochranu při sexu ho smějí lékaři napsat dívkám od 15 let.
Podle Máslové hormony při léčbě cyklu jen vyřadí vlastní systém a nahradí ho pseudokrvácením. Právě tyto dívky k ní později prý přicházejí kvůli problémům s plodnosti. Máslová také spojuje narůstající počty žen s rakovinou prsu s podáváním antikoncepce.
Předseda odborné gynekologické společnosti Vladimír Dvořák tvrzení Máslové odmítl. Nárůst nádorů prsu, který je všude na světě, nelze přičíst hormonální antikoncepci. S největší pravděpodobností souvisí s tím, že délka života žen se prodloužila. Nádory se objevují ve vyšším věku, a tedy jich přibývá. Ženy také jsou méně často těhotné než v minulosti, gravidita přitom je částečnou ochranou před rakovinou prsu.
„Nezanedbatelnou roli hraje i životní styl, zejména co se týká určitých potravin. Nicméně, že by někdo na světě věděl, proč narůstá počet zhoubných onemocnění prsu, se nedomnívám, a přičítat to jednoznačně antikoncepci nelze,“ řekl Dvořák ČTK.
Máslová rovněž soudí, že by si dívky před nasazením antikoncepce měly nechat udělat genetické vyšetření na Leidenskou mutaci genu, která zvyšuje srážlivost krve. Lékaři by se podle ní také měli před napsáním receptu ptát, zda někdo v rodině neměl rakovinu prsu.
„Genetické testy na trombofilní mutace se neprovádějí nikde na světě rutinně a ani se rutinně provádět nedoporučují,“ řekl Dvořák s tím, že jsou přesně stanovené skupiny, u nichž jsou testy vhodné. Podobně se neprovádějí všem uživatelkám ani jaterní testy. „Není to potřeba, moderní přípravky játra příliš nezatěžují. Výjimkou jsou pacientky s jaterními chorobami,“ potvrdila pražská gynekoložka Vladimíra Paseková.
K varováním Máslové o rizicích pro ženy užívající antikoncepci Dvořák řekl, že srovná dvě skupiny stejně starých žen, jedna skupina antikoncepci užívá, druhá neužívá, je přesvědčen, že uživatelky se dožijí vyššího věku a jsou zdravější než neuživatelky.
„Výhody hormonální kombinované antikoncepce výrazně převyšují rizika. Ve srovnání s běžnou populací lze hovořit o minimálním riziku trombóz a embolií, které ale je výrazně nižší než u kuřaček, obézních či těhotných žen. Prospěch pro uživatelky je jednoznačný. Vedle toho, že nechtěně neotěhotní, je to i pravidelný cyklus, snížení ztrát krve při menstruaci, snížení rizika tvorby cyst na vaječnících a zlepšení pleti, řekl.
„Základní onkologický benefit je dramatické snížení rizika zhoubného nádoru vaječníku a dělohy, na něž nejsou známa žádná jiná opatření, jak si žena, která není těhotná, může riziko snížit,“ shrnul.
Paseková doplnila, že uživatelky hormonální antikoncepce mají mírně zvýšené riziko rakoviny děložního čípku, je to podle ní ale způsobeno spíše jejich chováním. Mívají víc sexuálních partnerů, víc nechráněných styků, a tím i větší riziko, že se nakazí papilomavirem (HPV), který rakovinu způsobuje. Doporučila ženám očkování proti HPV, dívkám mezi 13. a 14. rokem věku ho hradí zdravotní pojišťovny.
2.12.2015zdroj: ČTK