Tým cévní chirurgie pod vedením primáře Petra Štádlera v pražské Nemocnici Na Homolce dnes provedl svůj 500. robotický zákrok. Operují výdutě nebo jiná závažná postižení břišní aorty či pánevních tepen. V oblasti robotické cévní chirurgie je dosavadní počet operací Na Homolce nejvyšší na světě. Lékaři při nich namísto podélného řezu celé břišní stěny provedou jen pět až sedm malých vpichů a pacienti se rychleji vracejí do běžného života.
V Česku jsou robotické operace velkých cév zatím stále dostupné pouze Na Homolce. Připomněla, že k těmto zákrokům přijímá pacienty z celé republiky a také ze Slovenska. Cévní chirurgové podle nemocnice volí pro každého pacienta nejvhodnější z možností, mezi které vedle klasické otevřené operace a robotické operace patří také laparoskopické a endovaskulární zákroky.
Nemocnice pacienty před zákrokem testuje na onemocnění covid-19. „V současné době se snažíme zajišťovat péči o cévní pacienty v plném rozsahu, i když stále řada nemocných v důsledku pandemie covid-19 odkládá plánovaná vyšetření,“ uvedl Štádler. Výduť břišní aorty může člověka ohrozit na životě, lidem s poruchou prokrvení nohou může při odkladu péče hrozit amputace a lidem s postižením krčních tepen cévní mozková příhoda, poukázal.
Při robotické operaci tepen se stejně jako u otevřené operace poškozená část tepny nahrazuje cévní protézou, která se k tepně přišívá. „Hlavní výhodou robotické operace pro pacienta je rychlý návrat do běžného života, výrazné zkrácení pracovní neschopnosti a naprosto zanedbatelné riziko vytvoření kýly v jizvě, která po otevřené operaci vzniká ve 30 procentech případů,“ uvedla nemocnice. Také endovaskulární výkony mají podle ní ve srovnání s robotickou operací nesrovnatelně vyšší množství pooperačních komplikací.
Výduť břišní aorty je nejčastějším případem tepenných výdutí, onemocnění se objevuje u lidí od 50 let a u mužů až šestkrát častěji než u žen. Po prasknutí výdutě je úmrtnost až 90 procent, po plánovaném chirurgickém řešení se pohybuje kolem tří až pěti procent. Ischemická choroba nohou je způsobená zúžením nebo ucpáním tepen, vzniká u zhruba 13 procent lidí od 55 do 75 let. Projevuje se bolestí svalů, nejdříve jen po zátěži, a gangrénami, při kterých už hrozí amputace končetiny. Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti a nejčastější příčinou těžké invalidity.
3.6.2020zdroj: ČTK
