V Česku chybí preventivní a léčebné programy, které by pomohly lidem, kteří začínají mít problém s konzumací alkoholu a u kterých se závislost na pití teprve rozvíjí. Většina léčby se zaměřuje až na stavy těžké závislosti. To podle primáře kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Popova vede k tomu, že se nedaří u problematických pijáků včas zasáhnout. Řekl to dnes po zasedání pracovní skupiny pro snížení škod působených alkoholem na ministerstvu zdravotnictví.

Alkohol/ilustrační foto

„Ve fázích, kdy bychom mohli zasáhnout velmi dobře, kdy pacient třeba nechce úplně přestat pít, ale chtěl by jen snížit konzumaci, mu nemáme co nabídnout. Takové léčebné programy se u nás téměř nevyskytují,“ uvedl Popov. Přitom i částečné snížení konzumace alkoholu snižuje zdravotní rizika s pitím spojená. „Vede to k tomu, že propásneme situaci, kdy se dá zasáhnout ještě velmi účinně. Často to přejde do situace, která už je velmi komplikovaná, kdy se léčí následky nebo závislost velmi obtížně,“ doplnil.

Pracovní skupina se zabývá mimo jiné naplňováním akčního plánu pro boj s pitím alkoholu, podle kterého by ČR chtěla do roku 2018 snížit spotřebu alkoholu o 3,5 procenta čistého lihu na osobu. Česko ve spotřebě alkoholu zaujímá první příčky světového žebříčku, podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je v současnosti na šesté příčce. Průměrný Čech vypije ročně až kolem devíti litrů alkoholu.

19.4.2017

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv