Pandemie koronaviru se loni dotkla i Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD), do kterého vstoupilo zhruba o polovinu méně nových dárců než předloni. Zapsalo se jich 5275, v roce 2019 to bylo 10 845 dárců. V náborově silně podprůměrném roce ale loni naopak darovalo krvetvorné buňky dosud nejvíc zaregistrovaných dobrovolníků v téměř třicetileté historii registru. Lékaři odebrali 62 štěpů. S výrazným poklesem nových dárců se potýká i menší Český registr krvetvorných buněk. Loni to něj vstoupilo 1200 lidí, meziročně o 1784 méně.

„Zhruba polovina odebraných buněk pomáhala českým pacientům, polovina putovala do zahraničí. Třicet štěpů odeslaných do zahraničí svědčí bezesporu o kvalitě našeho registru, který se ale bohužel aktuálně potýká s nedostatkem nových dárců,“ uvedl vedoucí lékař registru a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň Pavel Jindra. Pokud by i letos nábory stagnovaly, mohli by podle něj v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět. Registr totiž mimo jiné každoročně vyřazuje některé dříve zapsané dobrovolné dárce, většinou kvůli jejich vysokému věku nebo neodpovídajícímu zdravotnímu stavu. V roce 2020 tak registr vyřadil 878 lidí. Ke konci ledna měl 100 696 zapsaných dárců.

Loni se do ČNRDD zapsalo o 149 více žen než mužů. Nejčastěji se hlásili dárci z Olomouckého, Jihomoravského, Ostravského a Plzeňského kraje ve věku kolem 26 let. Krvetvorné buňky odebrané od dárců registru byly pro 32 pacientů v ČR a 30 ze zahraničí, nejčastěji v Německu, Francii a Velké Británii. Registr zajistil pro 63 nemocných z Česka darované krvetvorné buňky ze zahraniční, a to nejčastěji z Německa a Polska.

Menší Český registr krvetvorných buněk (ČRKB), který funguje při Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM), eviduje 34 256 potenciálních dárců. Ročně vyřadí asi 500 lidí. Letos v lednu přibylo 49 dárců a pokud by takový trend pokračoval, zástupci registru se obávají, že budou v dalších letech více lidí vyřazovat než nabírat.

„Snažíme se o to, aby lidé i přes nemožnost náborů při veřejných akcích mohli vstupovat – na naše náklady zasíláme odběrovou sadu na stěr slin, který mohou zájemci provádět z pohodlí domova. Je to stojí pouze deset minut času a jednu cestu na poštu,“ napsala mluvčí ČRKB Hošková.

ČNRDD chce dosáhnout zvýšení podílu od domácích dárců na provedených nepříbuzenských transplantacích na 25 až 30 %. Zatím se v ČR provede pouze 15 až 20 % nepříbuzenských transplantací s dárcem z národního registru, pro ostatní pacienty se musí krvetvorné buňky hledat v zahraničí. „Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní,“ uvedl Jindra. Například Španělsko pokryje 24 % nepříbuzenských transplantací dřeně od národního dárce, USA 49 % a Německo až 74 %. Naopak Rakousko je vlastními dárci schopné pokrýt jen 6 % nepříbuzenských transplantací dřeně, Francie či Nizozemsko osm a Švýcarsko, Belgie či Dánsko 3 %.

20.2.2021

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv