K tomu, aby se podařilo dostat mladé lékaře do ordinací praktiků na venkově nebo v pohraničí, bude potřeba zapojení místních samospráv, zdravotních pojišťoven, ale i větší nabídku míst pro praxi mediků právě ve venkovských ordinacích. Cílem je zastavit nepříznivý trend stárnutí praktických lékařů a jejich úbytek v okrajových regionech, s nímž se potýkají oblasti vzdálené od velkých aglomerací. Trend je patrný i v Karlovarském kraji, kde se tento týden sešli lékaři na výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství.

Podle lékaře Dušana Zhoře, člena pracovní skupiny venkovského lékařství, nejsou pro mladé lékaře motivací ani tak peníze, ale spíš zázemí, které v místě, kde mají ordinovat, mohou najít. „Jsou to dostupné a kvalitní školy pro děti, zaměstnání pro partnera a podobně. Pobídky například 300 000 korun to moc neřeší. Dobře vybavená ordinace stojí pět až šest milionů a na to se z příjmu ordinace vydělat nedá,“ uvedl na konferenci Zhoř.

A právě v tom by podle něj mohla hrát roli místní samospráva, nejen v podpoře jednotlivých ordinací, ale například i investicí do venkovských lékařských center, kde by mohli pracovat dva nebo více lékařů a poskytovat širší spektrum lékařských služeb. Zapojit by se mohly i místní firmy. „Pro firmy je jasná motivace, jde jim o to, aby jejich zaměstnanci co nejméně marodili, a pokud ano, aby se co nejdříve vraceli do práce,“ řekl Zhoř.

Výrazně by podle něj ale mohla pomoci i praxe už na vysoké škole, která by se odehrávala ve venkovských ordinacích praktiků. „Je to praxe v celé Evropě a ukazuje se, že se tím zvýší počet lékařů, kteří pak nastupují na venkově, až o 30 procent,“ upozornil Zhoř.

Podle praktiků se v posledních 15 letech úplně zapomnělo na nutnou generační výměnu. Velká část praktických lékařů je v důchodovém věku a někteří ani nemají komu své ordinace po odchodu do důchodu předat. „U nás na Kyjovsku je pět lékařů v důchodovém věku a jen jeden má nástupce,“ popsal situaci na jihu Moravy Zhoř.

Podobná situace je i v Karlovarském kraji. Průměrný věk praktických lékařů v kraji byl podle posledního zjišťování krajského úřadu 57,5 roku, u lékařů pro děti a dorost je to ještě více, 59,9 roku. A prakticky polovina lékařů praktiků, dětských lékařů, ale i zubařů a gynekologů je ve věku nad 60 let.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky se situace začíná pomalu zlepšovat a ročně přibude okolo 30 praktiků. To ale nevyřeší mnohaletý výpadek. „Je tu i podpora ze strany pojišťoven, které už nyní platí více za výkon praktického lékaře v oblastech, kde je lékařů nedostatek. A myslím, že by se to mělo týkat i paušálních plateb,“ míní Šonka.

Po jednání s pojišťovnami by se měla zvýšit takzvaná rezidenční místa pro mediky. „Primárně je však potřeba tato místa přidělovat hlavně do venkovských praxí, mimo velká města. Budoucí praktici se díky tomu buď mohou vrátit na místo, odkud pocházejí, nebo si osahat a vyzkoušet život na vesnici a zjistit, že se tam dá dobře žít. Výzkumy jednoznačně ukazují, že pokud mladí lékaři absolvují stáž ve venkovské praxi, mají pak mnohem větší chuť a motivaci mimo město zůstat,“ uvedl Zhoř.

10.11.2022

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv