Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantoval loni rekordních 484 orgánů, poprvé v Česku tenké střevo. V evropsky unikátní operaci dostal pacient loni v půli prosince poprvé pět orgánů – žaludek, slinivku, slezinu, játra a tenké střevo. Jen deset dní po něm dostal pět orgánů včetně tenkého střeva další pacient. Novinářům to dnes řekl přednosta transplantcentra Pavel Trunečka. IKEM provádí téměř 60 procent transplantací v Česku a řadí se mezi největší a nejvýkonnější transplantační centra Evropy.
Oproti předchozímu roku stouply v IKEM počty transplantovaných orgánů o 25. Týdně lékaři provádějí v průměru téměř deset zákroků, kdy pacient dostane jeden i více orgánů najednou. Navíc často ojedinělými metodami, které jsou kvůli náročnosti a složitosti málo využívané. IKEM měl loni také doposud nejvyšší počet dárců orgánů, 122.
„Historicky nejvyššího počtu transplantací se nám podařilo dosáhnout například u jater. Zvládli jsme transplantovat 119 jaterních štěpů, což je oproti předloňsku nárůst o téměř 40 procent, a pak také u slinivky břišní, tady jsme se s koncem roku 2014 dostali na 40 orgánů, z čehož 33 bylo v kombinaci s ledvinou,“ upřesnil přednosta.
Za vůbec největší loňský úspěch označil transplantaci pěti orgánů najednou, včetně první transplantace tenkého střeva. Pacient byl propuštěn domů začátkem roku, v současnosti je krátce hospitalizován, byl mu proveden plánovaný zákrok a brzy ve středu bude moci jít domů. Dnes, necelé dva měsíce po zákroku, se mu podle Trunečky daří velmi dobře.
„To se nedá vůbec srovnat, je mi báječně, sice jsem stále trochu slabý, rychle se unavím, ale postupně nabírám síly. Každý den je mi lépe a lépe. Mám sice nějaká omezení, musím stále nosit roušku a rukavice, ale už můžu jíst i normální jídlo, za což jsem velmi rád,“ řekl novinářům bývalý zedník Bartoloměj Pešta z Plané u Mariánských Lázní, který jako první v Česku dostal najednou pět orgánů.
Před onemocněním sportoval, třikrát týdně běhal. Teď musí zatím počítat s řadou omezení, snaží se ale dostat co nejdřív do normálního života. Nejvíc je spokojen s tím, že už konečně nemá velké břicho jako před transplantací. „Míval jsem tam až třináct litrů vody, což bylo hrozné, teď po dlouhé době konečně zase vypadám normálně a raduju se z každého dne s rodinou. Jsem rád, že se to vše podařilo,“ řekl pacient, který na tiskové konferenci lékařům poděkoval.
Operace se podle svých slov vůbec nebál, lékařům věřil, že ho dají do kupy. Když se po zákroku probudil a viděl na sobě samé dráty a hadičky, nemohl uvěřit, že už je vše za ním. Doma ho čeká žena, bude se o něj starat, nenechá ho prý chvilku na pokoji, pořád ho hlídá. Těší se také na to, až si bude moci vzít zpět psa domů, aby s ním mohl chodit na vycházky.
Největší riziko komplikací je podle přednosty kliniky transplantační chirurgie Jiřího Froňka v prvním roce po transplantaci, z toho nejvíc v prvních třech měsících. „Na druhou stranu ty, které hrozí, známe, a můžeme jim buď předcházet, nebo je včas diagnostikovat,“ řekl. U pacientů po pětinásobné transplantaci se kontroluje funkce jednotlivých orgánů, hladiny léků, včetně přípravků na potlačení imunity, aby byly účinné a zabránily tomu, že tělo orgán odmítne. Opakovaně se z nich odebírají vzorky, hlavně z tenkého střeva, aby byly včas zachyceny první známky případné odmítavé reakce a léčbu se potlačily.
Obě pětinásobné transplantace jsou začátkem programu transplantací tenkého střeva v Česku, v současnosti na ni čeká několik dalších pacientů.
3.2.2015zdroj: ČTK