Ledvina se stala prvním transplantovaným orgánem u člověka, neboť její odebrání a implantování je relativně snadné a v případě neúspěchu byla od čtyřicátých let 20. století k dispozici dialýza. Podle některých zdrojů provedl první lidskou transplantaci ledviny ruský lékař Sergej Voronov v roce 1936, pacientka ale po dvou dnech zemřela. Úspěšný byl až 17. června 1950 americký chirurg Richard Lawler. Ten voperoval pacientce ledvinu mrtvé ženy za pouhých 45 minut a po měsíci byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování. Za rok se ale musela do nemocnice vrátit, protože její ledvina produkovala stále méně moči. Při nové operaci Lawler objevil mrtvou tkáň, která znamenala odmítnutí implantátu organismem. Přesto první pacientka s transplantovanou ledvinou žila dalších pět let. Řadou pramenů není ale tento chirurg uznáván.
Jako první úspěšná transplantace ledviny bývá často uváděna až ta, kterou provedli v prosinci 1954 bostonští specialisté pod vedením Josepha Murraye, jenž v roce 1990 dostal za průkopnické činy na tomto poli Nobelovu cenu. Aby eliminovali riziko odmítnutí implantátu, uskutečnili v Bostonu transplantaci mezi jednovaječnými dvojčaty a příjemce tak žil dalších osm let. První transplantaci ledviny mezi geneticky odlišnými jedinci provedl Murray v lednu 1959 a v roce 1962 také on uskutečnil první transplantaci ledviny od mrtvého dárce. Počátkem šedesátých let už měl k dispozici i první imunosupresivum, tedy lék, který pomáhá zabránit odmítnutí transplantovaného orgánu.
První transplantace ledviny v Československu byla provedena 23. listopadu 1961 ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, pacientka ale zemřela po 16 dnech na infekci. První úspěšná transplantace ledviny, po které žil pacient s transplantovaným orgánem tři roky, se v Československu uskutečnila v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 21. března 1966.
V současné době jsou transplantace ledvin již relativně a s nadsázkou řečeno rutinní záležitostí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se provede ve světě ročně kolem 70.000 transplantací ledvin a zhruba 46 procent těchto orgánů pochází od žijících dárců.
V České republice je uskutečněno zhruba 400 až 500 takových operativních výkonů za rok a s transplantovanou ledvinou žije v ČR přes 5000 pacientů.
Díky pokroku medicíny mohou v současnosti lékaři provést transplantace mezi dárcem a příjemcem, které by ještě před deseti lety nebyly možné. Dokážou například odstranit protilátky proti krevní skupině, takže žijící dárce a příjemce nemusí mít stejnou krevní skupinu. Stejně tak umí lékaři eliminovat protilátky třeba proti znakům na bílých krvinkách.
14.6.2020zdroj: ČTK
