Současné užívání několika léků s sebou může nést řadu rizik. Z průzkumu lékáren BENU vyplynulo, že 40 % z respondentů si neuvědomuje, že předepsané léky od různých specialistů a jejich vzájemné působení nikdo z lékařů nekontroluje. A přitom zrovna toto vzájemné působení léků a různých doplňků stravy může zásadním způsobem podpořit, omezit nebo zcela zmařit léčbu, prevenci a v krajním případě i ohrozit zdraví pacientů. Ti by měli proto věnovat pozornost v prvé řadě příbalovým informacím. Podle odborníků by řešením mohla být systémová elektronizace zdravotnictví, která bezpečnost výdeje léků zvyšuje už tím, že upozorní na předepsané či už vydané léky pro pacienta v předchozím období už přímo samotného lékaře.

Léky/ilustrační foto

Některé léky se vzájemně ovlivňují. Jeden léčivý přípravek může měnit sílu a trvání účinku druhého. Může ale také docházet k vzájemnému ovlivňování účinků a dokonce i k účinkům nežádoucím. „Ideálním případem je, pokud pacient užívá pouze jediný lék. Léčivá látka má pak v organismu předpokládaný účinek,“ říká Petra Horváthová, vedoucí lékárny BENU na Národní třídě v Praze s tím, že užívání více léků se ale často nevyhnou zejména starší či hodně nemocní lidé, kteří tím mohou být ohroženi.

K interakcím může docházet jednak mezi současně užívanými léčivými přípravky, ale i mezi léky a dalšími látkami, například potravinami, nápoji či fytofarmaky. „Mezi známé interakce patří například působení alkoholu s léky, jako jsou tricyklická antidepresiva, tetracyklinová antibiotika či paracetamol. Klinicky významné interakce mezi léky působí nejčastěji léky na ředění krve, léky ovlivňující srdeční rytmus nebo nesteroidní antirevmatika,“ říká Hana Pavlíčková z tiskového a informačního oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Přitom hrozba nežádoucí interakce může nastat i v případech, u kterých by to laická veřejnost čekat nemusela. „Velmi často je zodpovědný za lékovou interakci grep. Obecně platí, že čím větší citrusový plod, tím větší riziko závažnějších interakcí,“ uvedla Petra Horváthová, podle které konzumace grepů může způsobit zvýšení účinku, a to až do toxických hladin, u blokátorů vápníkových kanálů, dále u anxiolytik, imunosupresiv, antihistaminik, statinů či antidepresiv.

Lékové interakce nikdo centrálně nesleduje. Takto se k pacientům mohou od různých lékařů, kteří o sobě navzájem nevědí, dostat léky, jež se současně brát nesmí, nebo léky, které mají stejnou účinnou látku, a pacient pak do sebe nevědomky dostává její dvojnásobné množství.

Podle odborníků by řešením mohla být systémová elektronizace zdravotnictví, která umožnuje pacientovi, lékaři i lékárníkovi mít srozumitelný a dostupný přehled o tom, jaké léky jsou předepsány a jaké se mají pacientovi na lékárně vydat. „Mnohem bezpečnější je, když mám o pacientech ověřené a autorizované klinické záznamy. Vím, jakou léčbu mu doporučili lékaři specialisté, znám výsledky laboratorních vyšetření od jiných kolegů, a které bych při léčbě měla vzít do úvahy. Takto se mohu vyvarovat předepsání léků, které mohou vyvolat interakci a způsobit pacientovi nežádoucí reakce,“ MUDr. Helga Kajanová, medicínská poradkyně pro elektronizaci zdravotnictví.
S riziky užívání několika léků vám vždy také poradí specialista, tedy farmaceut.

Vedle nebezpečnosti léků se průzkum zaměřil také na znalost svých léků. Jen 6 z 10 lidí zná osobně své léky a ví jak je užívat a s čím kombinovat. „V případě, že existuje u některého léku možnost interakce s nežádoucími účinky, je na to pacient upozorněn v příbalové informaci,“ říká Hana Pavlíčková ze SÚKL.

7.10.2016

zdroj: Botticelli, Ozdravotnictví.cz, s. r. o.


Další články

Na přehled všech zpráv