Tisíce pacientů s roztroušenou sklerózou se od jara tohoto roku dostanou rychleji k novým a účinným lékům. Zdravotní pojišťovny začaly hradit některé léčivé přípravky, které mohli neurologové svým pacientům nasazovat až v pozdějších fázích nemoci. Nyní lékaři na nic nečekají a pokud tzv. vysoce efektivní léčbu vyhodnotí jako vhodnou, nemocnému ji rovnou dají.

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známá. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 22 tisíc. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. 

„To, že můžeme našim pacientům rovnou nasadit nejúčinnější léky, na něž dříve čekali, dokud se jim nemoc dostatečně ‚nezhorší‘, je pro nás velký průlom. Tzv. vysoce efektivní léčba dramaticky mění prognózu pacienta, umí o celé roky odsunout nástup invalidity, která se s nemocí pojí. Dokazují to zahraniční studie,“ říká neuroložka z pražského centra při VFN prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. Dodává, že tuto „revoluci“ umožnil jak pokles cen léků, tak větší ochota pojišťoven je platit. „Odhaduji, že v našem centru, které je největší v České republice, zahájíme vysoce efektivní léčbu u poloviny nově diagnostikovaných pacientů,“ dodává prof. Kubala Havrdová. 

„Ročně v ČR přibude 700 až 800 lidí s roztroušenou sklerózou – podle našich odhadů by novou léčbu mohlo dostat 50–70 % z nich,“ uvádí neuroložka doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D. 

Neurologové aktuálně vnímají, jak vysoká míra stresu přispívá k atakám (kdy nemoc vzplane) a ke zhoršení nemoci. „Prožili jsme covidovou pandemii, na kterou navázala válka na Ukrajině, a čekáme zhoršení ekonomické situace – to vše jsou velké stresory, které naši pacienti silně prožívají a bohužel mohou zapříčinit ataku,“ uvádí doc. Horáková. A jak připomíná prof. Havrdová, roztroušená skleróza se s depresemi pojí. „Imunitní systém, který způsobuje zánět v mozku, blokuje serotoninové cesty, které mají vliv na duševní pohodu,“ říká prof. Havrdová. Silný stres může dokonce stát za spuštěním nemoci. „Už nějaký čas vedeme s kolegy psychoterapeuty diskuzi o tom, jak se naši klienti vyrovnají se svými traumaty v době zatížené nedalekým válečným konfliktem, když jsme se ještě ani nezregenerovali z dvouleté zátěže způsobené pandemií. Nárůst všudypřítomného stresu je zřejmý a jako u každé autoimunitní nemoci se duševní rozpoložení do zdravotního stavu promítá a může způsobit jeho zhoršení. I když se člověk rozhodne, že se aktuálním stresem doby nebude zabývat, je jím obklopen, a aniž by chtěl, nasává jej. Leckdy se umíme lépe poprat s přímým ohrožením – tváří v tvář šavlozubému tygrovi buď bojujeme, nebo utečeme. Ale tady nemáme kam utéct a proti čemu bojovat. Ve zvládání takové situace jsme bezradní. Výhodu má ten, kdo na své psychice dlouhodobě pracuje a učí se průběžně poryvy života snášet,“říká Renata Malinová, psychoterapeutka působící na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN. 

20.5.2022

zdroj: ozdravotnictvi.cz


Další články

Na přehled všech zpráv