Do výzkumu diabetu a nemocí srdce v České republice půjde z evropských fondů více než miliarda korun. Na projektu Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) se podílí Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), univerzity z Prahy a Brna a ústavy Akademie věd ČR. Cílem je hlubší poznání příčin vzájemně propojených civilizačních nemocí, vývoj nových léků a větší zapojení moderních technologií v léčbě.

V Česku trpí diabetem přes milion lidí a na související komplikace jich umírá ročně 22000. Nemoci srdce jsou dlouhodobě nejčastějšími příčinami úmrtí, ročně jim podlehne 36 000 lidí. Obezita či nadváha se týká poloviny obyvatel. Často se u pacientů vyskytují společně a tvoří významné náklady českého zdravotnictví v řádech desítek miliard korun ročně. Celé veřejné zdravotní pojištění jich má k dispozici na péči o pacienty se všemi chorobami kolem 400 miliard Kč.

„Cílem je nejen účinněji předcházet těmto onemocněním, ale také je co neefektivněji léčit. Díky němu budeme schopni mnohem rychleji do praxe promítat poznatky získané experimentálním výzkumem. Pacienti se tak snáze a efektivněji dostanou k novým léčebným postupům a opatřením,“ uvedl hlavní koordinátor projektu, přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.

V Česku podle něj dosud chyběla instituce, která by sdružovala experimentální a klinický výzkum. „To znamená ta nejšpičkovější pracoviště všechna dohromady. Vždy to byly dvoustranné či trojstranné spolupráce,“ uvedl. Nový projekt by podle něj měl umožnit dosažení lepších společných výsledků a pro výzkum získat i více pacientů. „V neposlední řadě zvýšíme šanci, že se naše výsledky prosadí i v mezinárodním kontextu,“ dodal.

Záměrem je porozumět společným příčinám těchto úzce souvisejících nemocí. Pacientům může projekt podle Haluzíka přinést zapojení do nejnovějších studií a rychlejší testování nových léků, studie se zaměří i na specializované diety. Lékaři chtějí také využít v léčbě moderní technologie, například nositelnou elektroniku při snižování hmotnosti pacientů. „Vytvoříme také nové příležitosti pro mladé vědce a lékaře,“ dodal Haluzík. Cílí se podle něj i na přilákání zahraničních vědců nebo návrat Čechů, kteří se vědě a výzkumu věnovali v zahraničí. Zásadním prvkem bude výzkum v oblasti možné prevence a metod zlepšení životního stylu pacientů včetně podpory snižování jejich hmotnosti.

U nemocí srdce se výzkum bude podle přednosty Kardiocentra IKEM Josefa Kautznera zaměřovat na srdeční selhání, což je postupné snižování funkčnosti srdce, a arytmií, z nichž nejčastější je fibrilace srdečních síní. Ta podle Kautznera vzniká v srdeční svalovině, která je postižena různými nemocemi, například právě diabetem nebo obezitou. Třetí lékařská fakulta Univerzity Karlovy se podle děkana Petra Widimského připojuje s výzkumem aterotrombózy, krevní sraženiny, jejímiž komplikacemi jsou cévní mozkové příhody nebo infarkty.

Podobný projekt za 1,3 miliardy, který je také financovaný z Národního plánu obnovy, se bude zaměřovat na studium virů a bakterií. Koordinovat ho bude Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR, zapojených bude 28 výzkumných týmů z Akademie věd ČR a vysokých škol z Prahy, Brna a Olomouce. V žádném z nich nebudou stavěné nové budovy, ale investice půjde zejména přímo do výzkumných týmů, případně nových přístrojů a vybavení.

30.6.2022

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv