Očkování, nejúčinnější metoda prevence infekčních chorob, patří k nejvýznamnějším objevům v historii medicíny. Za dobu své existence pomohlo zachránit stamiliony lidských životů. Díky očkování se v minulosti podařilo vymýtit některé infekční nemoci (např. celosvětově pravé neštovice, v Evropě dětskou obrnu), některé infekce se podařily utlumit na jednotky případů (např. záškrt), výskyt dalších se podařilo výrazně snížit. „Vakcíny se ale staly obětí svého vlastního úspěchu. Lidé se běžně nesetkávají s infekcemi, proti nimž se dnes očkuje, proto mají tendenci význam očkování podceňovat,“ říká Jakub Dvořáček., výkonný ředitel Asociace inovativního průmyslu. „Třeba v případě onemocnění COVID-19 pro rizikové skupiny obyvatel stále nemáme k dispozici uspokojivou léčbu, očkování tak zůstává jedinou možností, jak je ochránit,“  zdůraznila ředitelka SÚKL Mgr. Irena Storová, MHA. 

Níže přinášíme přehled dvou velmi odlišných onemocnění, na kterých lze přínos vakcinace demonstrovat.

Pravé neštovice jsou díky vakcíně minulostí

Variola, neboli pravé neštovice, představovala v minulosti jedno z nejnebezpečnějších onemocnění. Jen během 20. století neštovice zabily 300–500 milionů lidí, ještě v roce 1967 onemocnělo 15 milionů lidí a 2 milióny nakažených zemřelo. 

Lékaři naštěstí dnes znají tuto nemoc jen z literatury. Pravé neštovice patřily mezi nejzávažnější infekce nejen svou vysokou smrtností (10 až 30 %), ale i trvalým postižením, např. slepotou. Onemocnění se projevovalo horečkami a výrazným postižením kůže, s možností krvácení do kůže, jejím následkem bylo jizvení kůže. Často se také objevovalo oběhové selhání.

Vymýcení varioly, zejména díky účinnému očkování, je obrovským úspěchem medicíny a všech, kteří se na ní podíleli. Pravé neštovice byly 8. května 1980 oficiálně vyhlášeny za vymýcené. Češi historicky patřili nejen k průkopníkům, ale také k šiřitelům vakcinačních programů. Prof. MUDr. Karel Raška, DrSc., (1909-1987) byl jako zaměstnanec WHO jednou z klíčových osobností eradikačního programu. 

Očkování proti spalničkám pomohlo odvrátit 25,5 milionů úmrtí

Spalničky jsou vysoce nakažlivým onemocněním, které se šíří vzdušnou cestou – kapénkami. Projevují se horečkou, rýmou, kašlem, vyrážkou na kůži, svalovou bolestí a zánětem spojivek. Větší problém jsou spalničky u dospělých, nemusí se totiž jednoznačně vyvinout všechny příznaky. Onemocnění může zdánlivě vypadat jako viróza. Pokud se včas neléčí, může postihnout další systémy, např. kardiovaskulární systém. Mohou tak vznikat i doživotní nebo fatální komplikace.

Odhaduje se, že 90 % neimunních lidí vystavených infekci touto chorobou onemocní (základní reprodukční číslo se pohybuje mezi 12–18). Očkování zásadně snížilo výskyt spalniček v Evropě, v důsledku zmenšující se proočkovanosti v posledních letech se však znovu celosvětově rozmáhá. V uplynulých letech jsme byli svědky propuknutí epidemií v lokálních ohniscích.

Roční hlášený výskyt spalniček se ve 194 sledovaných státech v letech 2000–2016 snížil o 88 %, ze 145 na 18 případů na 1 milion obyvatel. Přičemž nejnižší výskyt byl zaznamenán v roce 2016. Díky očkování se v letech 2000–2019 roční počet odhadovaných úmrtí na spalničky snížil o 62 %, z 539 000 na 207 500; to znamená, že se zabránilo 25,5 milionu úmrtí na spalničky. Spalničky ale i nadále zůstávají hlavní příčinou úmrtí v dětství a odhaduje se, že každý rok na komplikace nemoci zemře 160 000 dětí.


Očkování je u spalniček jediným účinným preventivním opatřením. „U spalniček většina zdrojů uvádí nutnou proočkovanost 95 %. Obecně lze říci, že proočkovanost musí být stejně jako u jiných onemocnění vysoká,“ říká o kolektivní imunitě a procentu proočkovanosti, při němž nehrozí nebezpečí návratu dříve vymýcených chorob, MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

23.3.2021

zdroj: Ozdravotnictví.cz


Další články

Na přehled všech zpráv