Zavedení očkovacích programů pomohlo výrazně snížit výskyt nebezpečných nemocí a zachránit miliony životů. V důsledku dnešního propojeného světa a klesající proočkovanosti se však některé z těchto nemocí v naší zemi znovu objevují a jejich výskyt se dokonce zvyšuje. Riziku vážných zdravotních problémů způsobených některými „dětskými“ nemocemi jsou vystaveni lidé s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Těmto infekcím lze i v dospělosti nejlépe předcházet očkováním.

Povinné očkování v dětství pomáhá chránit ty nejmenší před řadou nebezpečných nemocí. Některé z nich však mohou ohrožovat člověka i v dospělosti, například pokud trpí nějakým chronickým onemocněním. Na povinné očkování v dětství navazuje v dospělém věku pouze přeočkování proti tetanu každých 10 až 15 let, které je i plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Jak je to ale s ostatními nemocemi? A poskytuje očkování z dětství celoživotní ochranu?

„S přibývajícím věkem se přirozená obranyschopnost organismu snižuje a tělo se hůře vyrovnává s infekcemi. Řada infekčních onemocnění, která by pro mladého a zdravého člověka nebyla život ohrožující, může mít pro chronicky nemocného nebo staršího pacienta velmi závažný průběh,“ vysvětluje praktický lékař z Prahy, MUDr. Michal Lazák. Kromě toho nás protilátky z očkování v dětství nebo dokonce překonání samotné nemoci nemusí chránit po celý život. Například v případě černého kašle (pertuse) dochází k poklesu protilátek již 3 až 12 let po očkování, v případě záškrtu (difterie) je to po 10 letech. Člověk se tak stává k těmto nemocem opět vnímavý. Některé z onemocnění se u nás začínají navíc objevovat navzdory účinným očkovacím programům. V případě černého kašle tvoří děti v současné době pouze třetinu pacientů a jeho výskyt se v posledních letech zvýšil zejména u osob starších 65 let a u osob s chronickým plicním onemocněním.

„Lidé trpící astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí jsou obecně náchylnější k respiračním infekcím, a to v důsledku chronického zánětu a destruktivních změn dýchacích cest, způsobených jejich chronickým onemocněním. Současně dlouhodobá léčba kortikosteroidy stabilizujícími chronický zánět dýchacích cest vede k oslabení funkce slizničního imunitního systému,“ upozorňuje MUDr. Michal Lazák. Tito lidé pak mají v případě onemocnění černým kašlem vyšší pravděpodobnost vzniku komplikací v podobě těžkého zápalu plic, rozvoje srdečního a respiračního selhání, dehydratace a selhání ledvin, zhoršení celkového stavu včetně poruch vědomí, dezorientace, inkontinence apod. Dalším závažným onemocněním, rovněž postihujícím dýchací systém, je i záškrt, který způsobují bakterie produkující nebezpečný toxin. Na záškrt umírá v průměru 5 až 10 % pacientů, ale až 20 % dospělých nad 40 let.

Nejúčinnějším způsobem prevence těchto onemocnění je očkování v dospělosti. Termín je přitom vhodné spojit s pravidelným očkováním proti tetanu a nechat se očkovat kombinovanou vakcínou obsahující očkovací látky proti tetanu a také proti černému kašli a záškrtu. V současné době se doporučuje očkovat touto vakcínou alespoň jednou v dospělosti. Přeočkování dospělých je vhodné rovněž v rámci prevence přenosu těchto onemocnění na nejmenší děti, tedy hlavně u členů rodiny, kteří jsou v kontaktu s novorozenci, dále také u cestovatelů či humanitárních pracovníků, kteří jsou v úzkém kontaktu s místním obyvatelstvem mimo zemí Evropy a Severní Ameriky.

Zažádat o kombinovanou vakcínu proti tetanu, černému kašli a záškrtu je možné u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech. Dobrou zprávou je, že od letošního roku většina zdravotních pojišťoven svým pojištěncům na tuto vakcínu finančně přispívá. 

29.5.2022

zdroj: ozdravotnictvi.cz


Další články

Na přehled všech zpráv