Obavy lidí z nákazy nemocí covid-19 se rok po vypuknutí její epidemie v ČR téměř nezměnily. Letos v březnu je mělo 70 procent lidí, to je o tři procentní body méně než v první polovině loňského března. Počet lidí, kteří považují koronavirus za hrozbu pro jejich zdroj obživy, se ale snížil ze 66 na 51 procent. Současně se však zhoršila očekávání, kdy se podaří dostat vir pod kontrolu. Že to bude trvat déle než šest měsíců, si před rokem myslela čtvrtina Čechů, nyní je to 70 procent. Vyplynulo to ze zjištění agentury Ipsos. 

S ohledem na dlouhodobý vývoj epidemické situace je však větší část veřejnosti optimistická, 49 procent si myslí, že na konci letošního roku bude situace lepší než nyní. Podle 29 procent se nezmění a podle 17 procent se zhorší.

Nejvyšší míru ohrožení koronavirem Češi cítili loni v druhé polovině března. Tento pocit mělo tehdy 81 procent dotázaných. V následujících dvou měsících míra ohrožení klesala až na květnových 55 procent, poté opět stoupla. Podle autorů průzkumu pocit ohrožení covidem roste s věkem. Nejvíce ohroženi se dlouhodobě cítí lidé starší 65 let.

V souvislosti s koronavirem Češi více řeší i ekonomickou situaci, mimo jiné mají obavy ze ztráty práce. Největší obavy o ni měli hned na počátku epidemie loni v březnu, kdy dvě třetiny lidí uvedly, že nákaza představuje velkou hrozbu pro jejich zdroj obživy. V následujících měsících totéž uvádělo méně lidí, mezi 49 až 58 procenty.

V průběhu roku nicméně přibylo lidí, kteří více šetří a plánují v krátkodobém horizontu. Letos v únoru více šetřily dvě třetiny dotázaných, loni v dubnu to bylo 59 procent lidí. Počet lidí, kteří kvůli koronaviru plánují jen krátkodobě, se od té doby zvýšil ze 49 procent na 62 procent.

Podle zjištění Ipsos obyvatelé ČR v důsledku epidemie začali také více přemýšlet o životních hodnotách. V únoru tak činilo 70 procent lidí, loni v listopadu to bylo 66 procent.

Třiapadesát procent Čechů se ale momentálně cítí kvůli epidemické situaci ve stresu. Dvě pětiny navíc tvrdí, že v porovnání s dobou před epidemií se u nich stres ještě zvýšil. U poloviny lidí je podobný jako před krizí. Jako důvod vyššího stresu dotázaní nejčastěji uváděli omezení kontaktů, život v neustálé nejistotě a strach z nemoci.

Téměř třetina Čechů současně uvedla, že od začátku epidemie přibrala, přičemž častěji to byli lidé pracující z domova. Naopak 13 procent lidí zhublo a 17 procent začalo více cvičit.

Ipsos prováděl výzkum postupně od začátku epidemie loni v březnu a zúčastnilo se ho zhruba 1000 respondentů.

24.3.2021

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv