Česká lékařská komora (ČLK) a zdravotnické odbory nesouhlasí s návrhem zákona o odměňování zdravotníků, který předložilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Nejde podle nich o faktické sjednocení výše platů a mezd, které žádají. Pro některé zdravotníky by podle nich znamenal i snížení odměny. Novinářům to dnes po jednání řekli předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a prezident ČLK Milan Kubek. Na změnách zákoníku práce, které mají platit od srpna, podle nich shoda je.
Podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) se zásadně neshodnou zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. „Je zásadní rozpor mezi zaměstnavateli, zdravotnickými zařízeními, (…) a mezi odboráři a komorou. Je zásadní rozpor v tom, zda takový zákon vůbec ano, nebo ne,“ řekl ministr s tím, že podle některých zaměstnavatelů je navrhovaný zákon i protiústavní. Odbory a komora žádají, aby stejné byly platy ve státních nemocnicích i mzdy v nemocnicích měst, krajů a jiných zřizovatelů.
Vyjasnit by si to podle něj měli na jiné platformě, například na tripartitě. Další jednání je podle ministra naplánované na 13. června, do kdy jejich připomínky MZd vypořádá. Na dotaz ČTK, zda bude ministerstvo návrh předkládat i přes tyto rozpory, Válek doplnil, že on přislíbil jeho předložení a to splní.
Návrh MZd stanoví minimální odměnu pro různé zdravotnické profese, vychází z takzvaného Hegerova memoranda, které tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uzavřel v roce 2011 s Lékařským odborovým klubem. V něm byl závazek, že odpovídat „bude průměrný plat lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené ČSÚ za rok o dva roky předcházející“.
Podle propočtu MZd byla v roce 2023, který bude v roce 2025 pro výpočet rozhodný, průměrná mzda v ČR 43.341 korun. V závislosti na stupni vzdělání by tedy byla odměna lékařů 65.000 až 130.000 korun měsíčně bez dalších příplatků, mimořádných nebo cílových odměn. V současné době jsou podle MZd tabulkové platy lékařů ve státních nemocnicích 41.380 až 71.700 korun. Návrh také stanoví koeficient pro další nelékařské zdravotníky.
Podle Kubka ale zákon platy a mzdy nesjednocuje. „Návrh bohužel vůbec neodpovídá tomu, co jsme domluvili v té dohodě 8. prosince. Není to sjednocení odměňování, zatím je tam mnohem víc otázek než odpovědí,“ řekl. Tehdy komora a odbory podepsaly s ministrem dohodu, kterou dojednal premiér Petr Fiala (ODS) a která odvrátila jejich protesty s výpovědí z přesčasové práce. Cílem jednání podle Kubka nemá být, zda dohodu naplnit, ale jakou formou.
Návrh považuje za velmi nepřehledný. „Už podle předběžných návrhů se ukazuje, že by pro některé zaměstnance mohl být dokonce snížením jejich příjmů,“ řekl. Podle předsedkyně Žitníkové návrh může u zdravotní sestry pracující 32 let znamenat pokles o 600 korun. Sjednotit je podle ní třeba tabulku pro stanovení výše platu i mzdy, které se liší i o 10.000 korun měsíčně, ale i různé příplatky. Například za práci v noci je ve státních nemocnicích 20 procent navíc, v soukromých deset procent.
„Není ani ukončená diskuse o tom, pro který okruh zaměstnanců by měl zákon platit,“ doplnil Kubek. Požadavek komory je podle něj pro všechny nemocnice a zdravotnickou záchrannou službu. Ministerstvo podle Válka navrhuje, aby se to týkalo všech zdravotníků.
Shoda naopak podle obou stran panuje nad novelou zákoníku práce, která má projít Sněmovnou do prázdnin. Podle náměstka MZd Václava Pláteníka (KDU-ČSL) umožní ve zdravotnictví 24hodinové směny, za které bude náležet speciální příplatek, a nárok na volno před zkouškami pro zvyšování kvalifikace. Potvrdil to i prezident Kubek, otevřela se podle něj i diskuse o další novele zákoníku práce, která bude následovat. „Chápeme, že pro zaměstnavatele by bylo nejlepší, kdyby žádné limity přesčasové práce nebyly, ale to je pro Českou lékařskou komoru nepřijatelné,“ dodal.
V pondělí uvedl, že nebudou-li požadavky lékařů splněny, včetně sjednocení odměňování ve zdravotnictví, přistoupí komora a odbory k dalším protestům.
30.5.2024zdroj:
