Podle platných doporučení by měla být každá žena s nově diagnostikovanou rakovinou vaječníků vyšetřena na přítomnost mutací v genech BRCA1 a BRCA2. Realita je však jiná. „Z registru CZECANCA víme, že za loňský rok bylo otestováno pouze zhruba 50 % pacientek se zhoubným onemocněním vaječníků,” vysvětluje RNDr. Jana Soukupová, Ph.D. z Laboratoře onkogenetiky Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyšetření těchto mutací u žen s rakovinou vaječníků je přitom nezbytné pro správnou volbu léčby – a také pro stanovení zvýšeného rizika onemocnění jejich příbuzných.

 

Zkratka BRCA vznikla anglického názvu BREAST CANCER GENE. Název genů dává tušit spojitost s rakovinou prsu a jejich mutace skutečně zvyšuje riziko tohoto onemocnění až desetkrát. Ženy s BRCA mutacemi však mají ještě vážnější dispozici k dalšímu onemocnění – až třicetinásobné riziko rakoviny vaječníků.

Závažnou poruchu genu BRCA1 nebo BRCA2 nese každý 750. Čech. Přesto je povědomí otomto vrozeném riziku v ČR velmi nízké, jak ukázal výzkum společnosti Nielsen Admosphere pro Nadační fond Hippokrates. Dvě pětiny Čechů o nich sice někdy slyšely, 80 % z nich však nezná název mutujících genů BRCA1 a BRCA2. Jedná se o geny, které jsou součástí genetické výbavy každého z nás a produkují proteiny působící v procesu oprav poškozené DNA. Právě tento proces je v důsledku mutací narušen a může tak dojít k rozvoji nádorového bujení.

Jedinou spolehlivou možností, jak zabránit rozvoji rakoviny vaječníků u zdravých žen s BRCA mutacemi, jsou preventivní operace. „Na zhoubné onemocnění zemřela moje maminka a také teta, první dáma Olga Havlová. Když se tedy u mne prokázala mutace v BRCA2 genu, podstoupila jsem preventivní odstranění vaječníků a prsů. Vnímám jako důležité, aby i moje dcera věděla, že mohla mutaci ode mne zdědit a mohla také podstoupit genetické vyšetření,” vysvětluje 32letá Caroline Ewing-Haupt.  

Aby se o své BRCA mutaci dozvědělo co nejvíce zdravých nosiček, je zcela zásadní genetické vyšetření každé ženy s nově diagnostikovanou rakovinou vaječníků. Mutace genů BRCA1 a BRCA2 se však nevyšetřuje jen z krve. Onkolog  si může současně vyžádat i tzv. somatické testování, které se provádí z nádorové tkáně na vybraných pracovištích patologie. U pacientky mohou být přítomny dva typy mutací: germinální – tedy dědičná, nebo somatická – vzniklá až v nádoru.  Jedná-li se o dědičný typ mutace, je 50% riziko, že mutaci nesou také přímí příbuzní pacientky – sourozenci, potomci a rodiče. Odhalení mutace u pacientky by tedy mělo být jasným signálem, aby klinický genetik pozval k vyšetření rovněž její zdravé příbuzné. Jestliže se u nich přítomnost BRCA mutací potvrdí, musí být bedlivě sledováni a ženám by měly být nabídnuty preventivní chirurgické zákroky.

Zároveň je nalezení BRCA mutace u žen s rakovinou vaječníků důležité v rozhodování o vhodné léčbě. „Pacientky s mutací v genech BRCA1/2 odpovídají totiž lépe na léčbu PARP inhibitory, což je skupina léků cílené léčby významně prodlužujících přežití. Je dokonce možné, že u některých žen může tato terapie vést  k vyléčení. Donedávna byla tato léčba dostupná jen ženám s mutací v genech BRCA1/2, avšak v tomto roce již došlo k rozšíření dostupnosti i pro většinu žen bez této genetické predispozice. Možnosti péče o ženy s karcinomem vaječníků se tak významně zlepšují,“ doplňuje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

9.5.2022

zdroj: ozdravotnictvi.cz


Další články

Na přehled všech zpráv