Polský odvolací soud ve Vratislavi má rozhodnout případ údajného vraha, který se doznal k zabití zmrzačeného podnikatele. Obžalovaný se ale hájí, že se dopustil jen eutanazie: sama oběť si jej najala a zabíjel ze soucitu. „Skoro 20 let vynáším rozsudky, ale na podobný případ jsem ještě nenarazil,“ řekl soudce Witold Franckiewicz listu Gazeta Wyborcza.

Vražda/ilustrační foto

Polské právo sice eutanazii zakazuje, nicméně ve výjimečných případech může soud mimořádně zmírnit trest, anebo jej úplně odpustit.

Zabitý podnikatel, šestatřicetiletý Tomasz N. z Kladska u hranic s Českem, ochrnul na polovinu těla poté, co jej koncem předloňského roku postihla mrtvice. Rozešel se s partnerkou a musel žít u rodičů, protože se sám nedokázal o sebe postarat. Několik měsíců před smrtí žádal známé o prášky na spaní či o jed a svěřoval se všem, že už má svého trápení dost.

„Syn dřív pracoval až moc. Po neštěstí se nedokázal se situací smířit. Snad každý den mluvil o smrti. Že se mu nechce žít, že si koupí pistoli. Nevěřila jsem mu (…) Jednou si koupil ocelové lanko a tvrdil, že se jde pověsit. Šel do lesa, ale vrátil se,“ vyprávěla Tomaszova matka během prvního soudního procesu. I kamarádi vypovídali, že se Tomek nedokázal smířit s postižením a že neustále mluvil o smrti.

Policie po nalezení mrtvého prověřila jeho počítač a zjistila, že vyhledával informace o jedech, sebevraždách a nákupu zbraní. Zanechal i dva dopisy na rozloučenou: „Mám vás rád, ale už si neporadím. Nemoc mě zničila.“

Mrtvého nalezli turisté loni v září, s množstvím ran po pádu z několikametrového srázu. Příčinou smrti však bylo podříznuté hrdlo. Vzápětí policisté zabušili na dveře Andrzeje O., dříve odsouzeného za domácí násilí a řízení v opilosti, v jehož společnosti byl Tomasz naposledy viděn. K zabití se hned přiznal. Udělal tak prý až po dlouhém přemlouvání a na přání kamaráda, který si koupil životní pojistky, aby zajistil své blízké, ale v případě sebevraždy by pojišťovny nic nevyplatily. Za „pomoc“ dostal 5000 zlotých (asi 33.000 Kč). „Peníze neměly žádný význam, i tak bych udělal, o co prosil, protože jsem měl s ním soucit,“ prohlásil.

Ale právě „honorář“ od oběti zřejmě rozhodl, že soud při prvním procesu verzi o eutanazii úplně neuvěřil. Prokurátor žádal 25 let vězení za loupežnou vraždu, jak si přáli i rodiče oběti. Soudce nakonec vyměřil 15 let s vysvětlením, že o přání oběti zemřít není pochyb.

Obhájkyně se odvolala a požádala o přivolání znalců, jejichž posudek může mít cenu několika let za mřížemi. Kdo totiž zabije člověka na jeho přání a pod vlivem soucitu, tomu v Polsku hrozí od tří měsíců po pět let za mřížemi.
Zatím není jasné, zda životní pojistky byly proplaceny. Asi i to vyjde u odvolacího soudu najevo.

15.10.2014

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv