Poslanecký Podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a přímo řízené organizace včera uspořádal diskusi, jakým způsobem by se měly v budoucnosti obsazovat orgány zdravotních pojišťoven. Ústavní soud totiž v minulém roce zrušil dosavadní model týkající se zaměstnaneckých pojišťoven (nikoli VZP). Na nápravu dal čas do letošního září. Většinový názor odborníků vystupujících v diskusi byl jasný – uspořádání celorepublikových voleb by bylo příliš komplikované a přinesl by značná rizika.
V současnosti jsou správní a dozorčí rady obsazovány na tripartitním principu. Třetinu jmenuje vláda, třetina je volena ze zástupců zaměstnavatelů (plátců), třetina se volí ze zástupců reprezentativních odborových organizací. Ústavnímu soudu nevadila třetina jmenována vládou, ale u zbylých dvou třetin požaduje změnu. Podle soudu není jasně stanoveno, co se myslí „reprezentativní odborovou organizací“ a nechápe, proč by nemohl kandidovat za pojištěnce i někdo jiný, nenavržený přímo odbory. Soud poukázal na to, že značná část pojištěnců (např. OSVČ) nemůže mít nyní v orgánech zastoupení. Nezpochybnil zastupitelský princip volitelů z řad zaměstnavatelů, ale vyjádřil se proti omezujícímu ustanovení danému procentem z vybraného pojistného.
Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha je úkolem obsadit orgány pojišťoven reprezentativně, ovšem variant je celá řada. S konkrétním návrhem přijde ministerstvo za několik týdnů. „My počítáme s tím, aby pojištěnec mohl být do orgánů volen. Je otázkou, jakým způsobem. Nedokážu si představit, že by to mohl být kdokoli, proto musíme nastavit jasná pravidla,“ uvedl ministr zdravotnictví.
Poslanec Třešňák se jako jeden z mála diskutujících vyslovil pro hlasování všech pojištěnců, které považuje za jakési „akcionáře“ pojišťovny. Volbu by prováděl elektronicky, přes portál ČSÚ či na CzechPointu. Kandidát z řad pojištěnců by si zřídil svůj profil na portálu ČSÚ. V případě nedostatku hlasů a nemožnosti zvolit dostatečný počet kandidátů by Ministerstvo zdravotnictví uvalilo na pojišťovnu nucenou správu.
Většina účastníků diskuse se však postavila proti takto koncipované volbě. Jana Petrenko, zástupce pacientských organizací, upozornila na tu skutečnost, že veřejnost má v této oblasti nízkou gramotnost a nevyzná se ve fungování zdravotních pojišťoven. Veřejnou volbou nelze podle ní zajistit objektivitu. Pacient/pojištěnec bude vždy volit subjektivně podle toho, co jej zrovna trápí, s jakou nemocí zrovna bojuje on nebo jeho blízcí.
Podobně se vyjádřil i poslanec Mašek, pracující také u zdravotnické záchranné služby: „Nedozráli jsme do přímé volby. Babičky z hor nepůjdou volit na CzechPoint.“ S tím souhlasil další poslanec zdravotnického výboru, doktor Brázdil. Podle něj pacienta zajímá jen to, kdo jej bude léčit a o fungování pojišťoven se nezajímá.
Také podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha by se mělo nechat řízení pojišťoven na odbornících. „V posledních letech zde není žádný problém, tak proč zavedený systém měnit. Je otázkou, kdo by se do celostátních přímých voleb zapojil a odevzdal volební lístek.“
Ústavní soud ovšem změnu vyžaduje. Odborníci v diskusi proto litovali, že soud zrušil příslušná ustanovení, ale nedal žádné vodítko, jak by měla nová úprava vypadat. Konkrétní návrh bude na Ministerstvu zdravotnictví, čas na řešení se neúprosně krátí.
10.1.2019zdroj: Ozdravotnictví.cz
