CO JE TO REKONVALESCENTNÍ PLAZMA A V ČEM SE LIŠÍ OD BĚŽNÉ PLAZMY?
Rekonvalescentní plazma je krevní plazma lidí, kteří se uzdravili z koronavirového onemocnění. Většině zotaveným z nemoci COVID-19 jejich imunitní systém vyprodukoval protilátky, které jsou připraveny člověka chránit před opětovnou nákazou. Pokud tuto plazmu s protilátkami podáme nemocnému, protilátky rozpoznají virus v jeho krvi jako cíl, který je třeba napadnout, a mohly by mu pomoct s nemocí bojovat.
Krevní plazma od dárců, kteří prodělali COVID-19, představuje významnou pomoc pro pacienty s těžkým průběhem nemoci. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR se rozhodla přispět jejím dárcům až 1000 Kč na regeneraci i v roce 2021. Dárci tento příspěvěk mohou využít např. na pravidelné sportovní aktivity, rehabilitaci, fyzioterapii nákup volně prodejných léků nebo vitamínů, apod.
KDO MŮŽE BÝT DÁRCEM REKONVALESCENTNÍ PLAZMY?
Dospělý člověk, který prodělal infekci SARS-CoV-2, nejdříve 14 dní po uzdravení. Jako dárci jsou vhodnější ti, kteří infekci prodělali s příznaky (např. kašel, horečka, nutnost hospitalizace…), protože je u nich větší pravděpodobnost, že mají vytvořenou dostatečnou hladinu protilátek.
JAKÉ PODMÍNKY MUSÍ DÁRCE SPLNIT?
Dárce musí splňovat obecné podmínky pro darování krve a jejích složek dle platné legislativy – věk 18-65 let, hmotnost alespoň 50 kg, dobré periferní žíly, posledních 6 měsíců bez operace, endoskopického vyšetření, tetování nebo piercingu, netrpí závažným onemocněním (např. srdce, ledvin, jater, nádorem jakéhokoli typu) neprodělal infekční žloutenku B nebo C, nepatří do rizikové skupiny z hlediska přenosu krevní nákazy (nitrožilní uživatelé drog, osoby provozující rizikový sex) apod.
Pro přístrojové odběry, viz níže, platí podmínky o něco přísnější, je proto dobré se informovat přímo na transfuzní stanici.
CO MŮŽE ODBĚRU BRÁNIT?
Rekonvalescentní plazmu nemohou darovat ženy, které byly těhotné a také lidé, kteří někdy v minulosti dostali krevní transfuzi. Důvodem je riziko vytvoření HLA protilátek, které by mohly vyvolat potransfuzní reakci.
Dočasně také nelze darovat po návratu ze zahraničí, je třeba se aktuálně informovat na dané transfuzní stanici.
KDY LZE DAROVAT?
Nejdříve 14 dní po uzdravení z infekce SARS-CoV-2.
PROBÍHÁ PŘED ODBĚREM NĚJAKÉ SPECIÁLNÍ VYŠETŘENÍ?
Každého dárce vyšetří před odběrem lékař nebo pověřený zdravotník, součástí toho je vyšetření krevního obrazu, tlaku, pulzu a teploty. Pak spolu projdou rozsáhlý dotazník, který slouží k odhalení zdravotních rizik a který dárce před odběrem vyplní, a poté, pokud jsou splněna všechna kritéria, je dárce propuštěn k odběru.
Ne každý, kdo infekci SARS-CoV-2 prodělal, má nutně vytvořenou dostatečnou hladinu protilátek vhodnou k darování. Ze zkušeností se prozatím ukazuje, že takovou hladinu protilátek má méně než polovina dárců.
V některých zařízeních se hladina protilátek předem netestuje, jinde zase ano. Je třeba se informovat v zařízení, kam se dárce chystá jít plazmu darovat. V případě, že hladina protilátek není předem známá a po odběru se zjistí, že je nedostatečná, plazma se použije pro běžné transfuzní účely, například u akutního krvácení, polytraumat atd. V každém případě pomůže člověku, který ji potřebuje.
Účinné množství protilátek se stanovuje virus neutralizačním testem (VNT) nebo sérologickým vyšetřením (imunologickým protilátkovým testem).
Protilátky si začne lidský organismus obvykle vyrábět po 3-5 dnech nakažení virem, prvně protilátky typu IgA a IgM, následně za 2-3 týdny protilátky typu IgG. Protilátky IgG přetrvávají v řádu měsíců až let. Ale studie, které nám dynamiku protilátek pro prodělané infekci SARS-CoV-2 osvětlí podrobněji, teprve probíhají.
PŘEDSTAVUJE ODBĚR NĚJAKÉ RIZIKO PRO DÁRCE?
Samotný odběr žádné významnější riziko pro dárce nepředstavuje, i když drobné komplikace se někdy můžou vyskytnout.
Nejčastěji se jedná o modřinu v místě vpichu nebo nevolnost. Riziko modřiny lze snížit řádným stlačením místa vpichu. Nevolnost, točení hlavy nebo až mdloby jsou nejčastěji způsobeny stresovou reakcí dárce, příliš rychlým opuštěním odběrového křesla nebo při nedodržení pitného režimu a hladovění.
Pro někoho může být také diskomfortní zavedení odběrové jehly.
U přístrojového odběru může dojít k drobným svalovým záškubům jako např. trnutí jazyka nebo brnění rtů – krev je mísena s protisrážlivým roztokem v přístroji a tím může dojít k mírnému kolísání hladiny vápníku v krvi. Tyto obtíže se většinou upraví dodáním vápníku ve formě rozpustné tablety ve vodě nebo změnou rychlosti odběru.
Není třeba se ani obávat krví přenosné infekce, žádné takové riziko pro dárce nehrozí, protože všechen materiál, který se k odběru používá, je jednorázový.
JAK PROBÍHÁ SAMOTNÝ ODBĚR?
Darovat rekonvalescentní plazmu lze dvěma způsoby.
Buď dárce podstoupí běžný odběr plné krve (450 ml), ten trvá 5-10 min, a následně se z tohoto odběru dalším zpracováním získá jednotka plazmy a jednotka erymasy – červených krvinek.
Druhou a častější možností je pak tzv. přístrojový odběr – plazmaferéza. Takto se daruje i “běžná” plazma. Dárce je odběrovým setem napojen na přístroj – separátor, který odebere krev, poté plazmu odfiltruje, a červené krvinky naředěné ve fyziologickém roztoku se vrátí dárci do krevního oběhu. Celý proces trvá 30 – 60 minut a odebere se 600 – 750 ml plazmy – to odpovídá 3 transfuzním jednotkám.
Rekonvalescentní plazmu lze darovat i opakovaně, minimální interval mezi 2 odběry plné krve je 8 týdnů, u přístrojového odběru je to 2 týdny.
JAKÝ REŽIM MÁ MÍT DÁRCE PŘED A PO ODBĚRU?
PŘED ODBĚREM: večer zdravá večeře bez nadměrného množství tuku, žádný alkohol, ráno lehká snídaně, nedoporučují se potraviny s vyšším obsahem tuku (např. tučné jogurty, sýry, uzeniny atd.), dostatečný příjem tekutin.
PO ODBĚRU: doplňování tekutin, vyvážená strava, nedoporučuje se zvýšená fyzická námaha v den odběru.
MUSÍ SE ODEBRANÁ REKONVALESCENTNÍ PLAZMA POUŽÍT HNED?
Plasmu lze v mrazu skladovat až 3 roky.
JAK JE TO S KREVNÍ SKUPINOU?
Primárně se podává plazma stejné skupiny, jakou má příjemce. Pokud plazma stejné krevní skupiny není k dispozici, pacientovi může být podána plazma dárce s jinou, ale kompatibilní krevní skupinou.
Za nejvzácnější je považována plazma krevní skupiny AB. Plazma s touto krevní skupinou je „univerzální“, to znamená, že ji lze podat pacientům všech ostatních skupin.
KTERÝM PACIENTŮM, KTEŘÍ S NEMOCÍ COVID-19 BOJUJÍ, JE REKONVALESCENTNÍ PLAZMA URČENA?
Rekonvalescentní plazma se podává jako jedna z možností léčby hospitalizovaným pacientům se závažným průběhem nemoci COVID-19. Cílem podání je zvýšení schopnosti organismu pacienta s virem bojovat.
Rekonvalescentní plazma může poskytnout imunitu tím, že pacientům poskytne virus-neutralizační protilátky proti COVID-19. Jako další možný mechanismus účinku se popisuje protilátkami indukovaná cytotoxicita nebo fagocytóza.
Rekonvalescentní plazma by se měla podat co nejdříve od rozvoje klinických příznaků vyžadujících hospitalizaci. Optimálně do 3 dnů. Obvykle se podávají 2 transfuzní jednotky.
Největší klinický přínos podání se předpokládá u nemocných s COVID-19, kteří nemají dostatek vlastních protilátek.
Je ale třeba zmínit, že studie, které hodnotí prospěch použití rekonvalescentní plazmy stále probíhají.
JAKÁ RIZIKA S SEBOU NESE PODÁNÍ REKONVALESCENTNÍ PLAZMY PACIENTOVI?
Pro valnou většinu pacientů je transfuze plazmy bezpečná a dobře tolerovaná.
Z vedlejších účinků lze zmínit mírnou alergickou reakci, která se může vyskytnout i u běžné transfuze plazmy. Velmi vzácně se mohou vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako změny na srdci, plících nebo přenos infekce, na kterou není dárce testován.
Stejně jako u všech krevních produktů je i rekonvalescentní plazma před použitím povinně testována na infekce, jako je hepatitida B a C, HIV a syfilis. COVID-19 se nešíří krví a nehrozí riziko přenosu od dárců.
KDE LZE REKONVALESCENTNÍ PLAZMU DAROVAT?
PRAHA: Ústřední vojenská nemocnice, Thomayerova nemocnice, ÚHKT, Všeobecná fakultní nemocnice, FN Královské Vinohrady
JIHOČESKÝ KRAJ: Nemocnice České Budějovice, Plazmaferetické centrum Plasmafera v Českých Budějovicích, Plazmaferetické centrum Plasmafera v Táboře
JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Fakultní nemocnice Brno
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Fakultní nemocnice Hradec Králové
LIBERECKÝ KRAJ: Krajská nemocnice Liberec
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ: Fakultní nemocnice Ostrava, Slezská nemocnice Opava
OLOMOUCKÝ KRAJ: Fakultní nemocnice Olomouc
PARDUBICKÝ KRAJ: Nemocnice pardubického kraje, a. s. – Pardubická nemocnice, NPK a.s. – pracoviště Litomyšlská nemocnice
PLZEŇSKÝ KRAJ: Fakultní nemocnice Plzeň, Klatovská nemocnice a.s. – Nemocnice s poliklinikou Klatovy
ÚSTECKÝ KRAJ: Masarykova nemocnice Ústí n. L. Transfuzní oddělení
ZLÍNSKÝ KRAJ: Krajská nemocnice Tomáše Bati Zlín, Uherskohradišťská nemocnice a.s.
zdroj: Ozdravotnictví.cz
