Pokles zájmu o očkování proti covidu-19 má podle sociologa Daniela Prokopa několik důvodů. Pro posilující dávku si podle něj nepřišla část lidí nad 55 let s nižším vzděláním, v lednu se také často rozhodli neočkovat lidé, kteří do té doby váhali. Rodiče navíc méně než v předchozích měsících nechávají očkovat děti. Výsledky průzkumu Život během pandemie Prokop komentoval na twitteru.

Za poslední týden podle dat o očkování zdravotníci v pracovních dnech podali průměrně zhruba 29 000 dávek, zahájených očkování bylo asi 1500 denně, většinu tvořily posilující dávky. Celkově je očkovaných dvěma dávkami necelých 64 % populace, více než polovina z nich má posilující dávku.

„Státu se nepodařilo plně doručit booster mezi ochotné lidi nad 55 let s nižším vzděláním,“ napsal Prokop. Může podle něj jít o kombinaci horší možnosti dojet za očkováním, menší pomoci dětí a schopnosti registrovat se přes internet.

„Pokud nová strategie počítá s očkováním rizikových před sezonami, měla by vláda zkoumat hlavně to, proč se jí nepovedlo dostat booster k velké části starších lidí z nižších sociálních skupin a jak to změnit,“ uvedl sociolog.

Lidé, kteří zatím s vakcínou proti koronaviru váhali, se podle Prokopa v lednu často rozhodli neočkovat. Vláda v polovině ledna ohlásila, že pro lidi nad 60 let a některé profese očkování nakonec nebude povinné, jak s tím od března podle vyhlášky připravené bývalým vedením ministerstva zdravotnictví v čele s Adamem Vojtěchem počítal minulý kabinet.

„Celých 60 % neočkovaných sice jako důvod uvádí i obavu z velmi vzácných nežádoucích účinků. Ale drtivá většina z nich zároveň další tři a více důvodů,“ dodal Prokop. Podle něj velkou roli na zvýšení zájmu o očkování nebudou hrát ani nové vakcíny. O očkovací látku od Novavaxu se lidé mohou hlásit o minulého úterý, zatím ji chtějí řádově tisíce.

Zhruba o čtvrtinu se mezi prosincem a lednem snížila ochota rodičů k očkování dětí. Ve skupině s dětmi ve věku pět až 11 let ze 40 na 22 % a u starších dětí z 66 na 45 %. Nyní je podle tiskové zprávy ministerstva očkováno asi 6 % dětí ve věku pět až 11 let, včetně registrací jde o necelých 7,5 %. U dětí ve věku 12 až 15 let jde o 49 % očkovaných a téměř polovinu včetně registrací. Posilující dávku má 2,6 %.

„Pokles ochoty k očkování dětí je určitě dán menší vnímanou závažností omikronu. Nicméně asi hraje roli i chybná politika posílání tříd do karantén během plošného testování. Očkujete dítě, ale o školu stejně přijde,“ dodal Prokop. Do konce loňského roku se nemusely očkované děti ve škole testovat, při testování v letošním ruce už výjimku nemají. Stejně tak se na ně dříve nevztahovala karanténa při výskytu nákazy ve třídě.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních dnech nezveřejňuje v denních tiskových zprávách podíl proočkovaných v celé populaci, jen v populaci nad 12 let. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob na dotaz ČTK uvedl, že očkovaných dvěma dávkami vakcíny je 6,8 milionu osob, tedy 63,6 procenta a registrovaných je 65,2 procenta.

Ve srovnání evropských zemí je podle informací Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) ČR na hranici nejhorší třetiny. Lépe než Česko je na tom většina zemí západní, severní a jižní Evropy. Ve skandinávských zemích, které v posledních dnech ruší protiepidemická opatření, je proočkovanost zejména posilující dávkou mnohem vyšší. V Dánsku je očkováno 81 % populace, ve Švédsku 74 % a booster dostalo v obou zemích přes 45 % populace.

7.2.2022

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv