Podpory činnosti srdce, které implantuje Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), by mohly pomáhat až stovce lidí ročně. V současné době je dostává asi 40 až 50 pacientů za rok. Důvodem je jejich cena v řádu milionů korun, ale především málo pacientů, které kardiologové k operaci doporučí včas. U příležitosti pětiletého výročí zahájení operací těchto mechanických srdečních podpor typu HeartMate 3 to řekl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.
Srdeční selhání je velmi časté, podle vedoucího Oddělení srdečního selhání Kliniky kardiologie IKEM Vojtěcha Melenovského postihuje asi tři procenta populace. Podle odhadů se léčí asi 230.000 lidí, dalších asi 200.000 o své chorobě neví. Pacienti často podceňují nenápadné příznaky choroby, jako jsou dušnost, únava, nateklé nohy, bušení srdce či noční močení.
„Při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok. Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stádiu selhává i v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta se posadit,“ popsal Melenovský.
Pravostranné selhání srdce se projeví otoky nohou, které začínají v oblasti kotníků. „Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se často projeví dřív než otoky,“ dodal. Hromadění krve v břišních orgánech je zdrojem zažívacích potíží a takových bolestí v pravém podžebří.
Většina pacientů se léčí jen léky, část dostane kardiostimulátor nebo je jim provedena operace srdce. Mladší jsou doporučeni k transplantaci srdce, starším nebo více nemocným pacientům ale provedena být nemůže. Zároveň ale není vhodná ani pro pacienty, kterým už kvůli selhání srdce začínají selhávat i jiné orgány, například ledviny.
První srdeční podpory začal IKEM implantovat v roce 2003. Různých typů jich bylo voperováno přes 400, většinou čekatelům na transplantaci. Nejnovějšího typu HeartMate 3 bylo zatím 126. Aktuálně jich má IKEM v péči 68. „Naprostá většina ostatních se dočkala transplantace srdce,“ vysvětlil Netuka. Žije sedm z prvních deseti pacientů, kteří se byli součástí úvodní evropské klinické studie.
Srdeční čerpadlo nejmodernější generace má jen asi šest centimetrů v průměru a má magneticky levitovanou vysokofrekvenční turbínu. „Starší systémy měly poměrně vyšší riziko sražení krve v čerpadle,“ řekl Netuka. Ložiska kvůli tření zároveň tepelně poškozovaly krevní elementy. Snížilo se také riziko cévní mozkové příhody a krvácení z nosu nebo do střev.
Skrze břicho pacienta je systém spojený s bateriemi, které musí pacient nosit v tašce s sebou. „Nemůže se vykoupat, ale může se sprchovat. Na výstupu kabelu z těla navíc hrozí infekce,“ uvedl Netuka. Právě odstranění kabelu je podle něj cílem dalšího vývoje. První dva pacienti v kazašské Astaně dostali bezdrátový model. Do tří let Netuka očekává, že by mohly být i v Česku. „Nabízí je přes kůži systémem elektromagnetické indukce. Kolem sebe má pacient pás a uvnitř těla cívku a nabíjecí baterii,“ dodal.
Kromě mechanických podpor, které lékaři voperují na pomoc oslabenému srdci pacienta, od listopadu 2017 v IKEM používají i mechanismus, který srdce plně nahradí. Jde o unikátní technologii, kterou zatím používají jen tři nemocnice na světě jako součást klinické studie.
18.7.2019zdroj: ČTK