Technologie se v medicíně posouvají i do domácí péče. Umožňují pacienta dlouhodobě monitorovat bez nutnosti hospitalizace. Problematické ale mohou být podle Lenky Lhotské z České společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně mobilní aplikace, které radí s cvičením nebo stravováním. Jen zlomek z nich je podle ní lékařsky ověřený. Novinářům to řekla na tiskové konferenci Světového kongresu lékařské fyziky a biomedicínského inženýrství, který Praha v těchto dnech hostí.
Současným trendem v biomedicínském inženýrství jsou přístroje, které si pacient vezme s sebou domů nebo je nosí přímo na těle, měří například jeho tep nebo počítá kroky. „Pacientovi můžeme pomáhat v jeho domácím prostředí. Nemusí být dlouze hospitalizován, což považujeme za nejdůležitější,“ dodala Lhotská. Díky novým metodám zpracování dlouhodobě získávaných dat lze nastavit péče téměř „na míru“.
Spolu s rozšířením mobilních přístrojů ale podle Lhotské stoupá počet mobilních aplikací zaměřených na zdravý životní styl, cvičení, hubnutí nebo zdravé stravování. „Jen malé procento z nich je lékařsky ověřených. Radí bez toho, aby znaly zdravotní stav člověka. Není jasné, kdo ponese vinu, pokud dojde k nějaké újmě na zdraví,“ dodala s tím, že to bude nejspíš do budoucna muset ošetřit legislativa.
Specializovaný kongres zaměřený na biomedicínské inženýrství pořádají světové odborné společnosti jednou za tři roky. „Biomedicínští inženýři jsou pro medicínu to, co orchestr pro operu. Nevidíte je, ale jsou vždy přítomní,“ popsal význam oboru Slavik Tabakov, který je prezidentem Mezinárodní organizace lékařských fyziků.
V Praze se sešlo asi 2000 vědců, zdravotnických pracovníků a dalších odborníků z celého světa. Dalšími tématy byly například elektronické zdravotní záznamy, nové možnosti robotické chirurgie nebo modelování poškození DNA vlivem ionizujícího záření.
5.6.2018zdroj: ČTK
