Toxickým zpomalovačům hoření jsou vystaveni lidé v kancelářích, na úřadech i v domácnostech, vyplývá z analýzy ekologické organizace Arnika, jež nechala provést studii prachu v 15 pražských budovách. Potenciálně karcinogenní látky na bázi fosforu jsou především ve vnitřním vybavení, vyšší hodnoty jedů na bázi bromu z elektroniky pak jsou zejména v místnostech s větším počtem počítačů. Bromované a organofosfátové zpomalovače podle organizace zahrnují zhruba třetinu celosvětové produkce zpomalovačů hoření. Arnika výsledky zveřejnila na dnešní tiskové konferenci.
Toxicita/ilustrační foto

Skupina látek na bázi fosforu byla podle Jitky Strakové nalezena v podstatě ve všech vzorcích prachu. Výrobci je přidávají do čalounění nábytku, matrací, stavebního materiálu či podlahových krytin. Za karcinogenní jsou považovány zejména chlorované organofosfátové zpomalovače.

Látky na bázi fosforu byly zastoupeny výrazněji než ty na bázi bromu. Je to mimo jiné dáno tím, že určité typy toxických bromovaných zpomalovačů hoření, které byly dříve do elektroniky přidávány kvůli snížení hořlavosti v případě požáru, byly mezinárodně zakázány kvůli negativním vlivům na zdraví a životní prostředí Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických látkách v roce 2009. „Nahrazují je ale alternativy, které nejsou dostatečně prozkoumané. Ukazuje se však, že mají podobně toxické vlastnosti a podobnou odolnost,“ vysvětlila Straková.

Analýza se uskutečnila mezi květnem a srpnem způsobem, že se na hlavici vysavače natáhl čistý vlhčený ubrousek a byl vysán prach na několika místech prostoru. Ubrousky pak analyzovali pracovníci laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pro studii bylo vybráno deset veřejných budov, například ministerstvo, městský úřad, nadace, nezisková organizace či univerzita, a pět bytů. „Patnáct budov je málo, příliš zobecňovat se výsledky nedají, ale ukazuje to na určitý trend,“ řekla Karolína Brabcová z Arniky.

Podle ní do sebe lidé látky dostávají mimo jiné vdechováním. „Bromované zpomalovače mají vliv na hormonální systém. Významná část organofosfátových je potenciálně karcinogenní, má vliv na nervovou soustavu, může snížit neurologický vývoj u dětí, snižovat jejich inteligenci či soustředěnost,“ doplnila Straková. Mezi možná opatření patří důkladný a častý úklid prachu, mytí rukou před jídlem či větrání. „Dále je třeba hledat alternativy – jiné chemikálie a materiály či jiný design výrobků,“ řekla Straková. Důležitá jsou podle ní i legislativní omezení.

V bytech se podle výsledků analýzy obecně nachází méně látek než v pracovních prostorách. Koncentrace látek je pak podobná jako v jiných evropských zemích. „V porovnání se Spojenými státy je ale nižší o několik řádů, což je dáno zejména existencí důslednější evropské legislativy,“ vysvětlila Straková.

28.11.2018

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv