Ještě před devíti lety přední tuzemský výrobce vitariánské stravy Lifefood se svými výrobky, tedy zasyrova připravovanými polévkami, sushi a dalšími tepelně nezpracovanými jídly, v Česku příliš úspěchů neměl. Nyní je ale takzvaná „raw strava“ v kurzu, řekla spoluzakladatelka společnosti a zároveň hlavní autorka receptů Wlasta Hlinková. Lifefood je pořadatelem největšího festivalu zaměřeného na tento druh stravy RawFest, který se koná od 6. do 7. června na pražské Štvanici.
Mezi vystavovateli se na festivalu objeví kromě Lifefoodu více než dvě desítky vyhlášených raw restaurací, cukráren a producentů živé stravy v České republice. Servírovat se budou raw proteinové nápoje, šťáva z mladého kokosu, čerstvé šťávy a smoothies z ovoce a zeleniny. Společností zabývajících se přípravou raw stravy je v Česku asi 50 včetně restaurací.
Pokrmy připravované bez tepelné úpravy zažívají sice v posledních dvou letech v tuzemsku boom. Přesto je ale skupina přísných vitariánů, což je pro zjednodušení ještě přísnější druh veganství, v Česku relativně malá.
„Restaurace zaměřená na syrové jídlo v pražském paláci Flora musela před devíti lety kvůli nezájmu lidí zavřít, společnost tehdy zachránil hlavně vývoz trvanlivých výrobků do zahraničí. Ten tvoří drtivou většinu odbytu Lifefoodu i dnes,“ uvedla Hlinková. Přesto se zejména ve velkých městech restaurace specializované na raw stravu začínají postupně objevovat.
„Máme v Praze jednu restauraci a jednu kavárnu. V Brně jsme těsně před uzavřením smlouvy, v listopadu by tam měla být otevřená franšíza naší firmy,“ uvedl jednatel společnosti Secret of Raw Jan Plajner. Firma je podle něho více zaměřená na běžného konzumenta. Nabízí například hamburgery, pizzy, hranolky. Vše je ale připravované za syrova, aby to opticky i chutí oslovovalo širší veřejnost. Zaměřit se pouze na vitariány by totiž nebylo ekonomicky udržitelné.
„Jídla více dochucujeme, používáme více koření, sladidel. Ve větší míře používáme i ořechy. To jsou věci, které přísný vitarián nepotřebuje, popsal základní rozdíl v přípravě jídel Plajner. Cukr vitariáni nahrazují datlovým sirupem, nebo sirupem z agáve, uvedla Hlinková. Přirozeným sladidlem pak jsou zejména sušené ovoce a rozinky. Naopak nejpřísnější vyznavači nepoužívají ani domácí med, protože je živočišného původu.
Kromě etických důvodů k vitariánství inklinuje řada lidí ze zdravotních důvodů. Většina tepelně upravované stravy, tedy pokrmů prošlých úpravou převyšujících 42 stupňů a kterým se vitariáni vyhýbají, působí v těle kyselinotvorně, uvedla Hlinková. Při tomto druhu diety mohou lidé podle ní získat zejména na vytrvalosti, nedoporučuje však příliš ostrý přechod od normální stravy na přísnou vitariánskou dietu. To totiž mohou provázet zažívací obtíže nebo například vyrážky, což často zájemce odradí.
4.6.2015zdroj: ČTK
