Virová hepatitida, laicky známá jako žloutenka, může být život ohrožující onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Dle dat WHO v roce 2019 zemřelo celosvětově v důsledku virové hepatitidy 1,1 mil. osob, z čehož 96 % případů bylo zapříčiněno hepatitidou typu B (přibližně 800 tis. osob) a C. Mezi pět nejznámějších typů viru hepatitidy dále řadíme typ A, D a E. Liší se způsobem přenosu, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. Proti žloutence typu A a B je možné se chránit očkováním.

Virová hepatitida – může být tichá a nenápadná, avšak život ohrožující

V České republice se nejčastěji vyskytují virové hepatitidy typu A, B a C. Hepatitidy typu B a C (VHB, VHC) mohou přejít do chronického stádia. Chronická forma virové hepatitidy je spojena s rizikem rozvoje jaterní cirhózy a rakoviny jater. Zrádnost této formy hepatitidy spočívá především v tom, že onemocnění často probíhá asymptomaticky, chroničtí nosiči tedy často o svém onemocnění nevědí. Dle odhadů WHO žije ve světě více než 350 milionů lidí s infekcí VHB či VHC. V případě hepatitidy typu B pak počty chronických nosičů infekce VHB vzrostly dle odhadů mezi lety 2015 a 2019 z 257 na 296 milionů. Pravděpodobnost, že se do 5 let od nákazy u neléčených pacientů s chronickou infekcí VHB rozvine cirhóza jater, se pohybuje mezi 8 až 20 %. Chroničtí nosiči zůstávají infekční dlouhodobě, většinou celoživotně, a mohou tak být možným zdrojem nákazy pro své okolí.

Virus hepatitidy tybu B i C se šíří stykem s krví, spermatem nebo poševním sekretem nakažené osoby. Možnými způsoby přenosu je nechráněný sexuální styk nebo sdílení injekčních stříkaček s nemocným nebo chronickým nosičem viru. Nakazit se je však možné i na první pohled neškodným použitím zubního kartáčku, při společném použití hygienických potřeb (ručník, holicí strojek), nebo například při tetování či aplikaci piercingu. Na rozdíl od hepatitidy typu C, proti hepatitidě typu B se můžeme chránit dostupným očkováním. 

Virová hepatitida typu A (VHA), obecně známá jako nemoc špinavých rukou, se přenáší fekálně-orální cestou. Z organismu je virus vyloučen stolicí a dál může být přenesen buď infikovanýma rukama, předmětem nebo například kontaminovanými potravinami. Dle odhadů WHO se na celém světě může ročně vyskytnou více než 100 milionů případů infekce virem hepatitidy typu A. Je u ní povinná izolace na infekčních odděleních a symptomy se mohou v některých případech objevovat až po dobu 6 měsíců. V riziku závažného průběhu onemocnění jsou zejména osoby, s již rozvinutým chronickým onemocněním jater, mezi kterými mohou být například někteří pacienti s cukrovkou nebo s poškozením jater alkoholového či jiného původu. U těchto osob pak při akutní infekci VHA hrozí další zhoršení stávajícího onemocnění jater.

Riziko nákazy nečeká pouze v exotických turistických destinacích

Je známo, že jednou z nejohroženějších skupin jsou cestovatelé, kteří cestují do zemí s vysokým výskytem hepatitid, je však nutné myslet na to, že nakazit se můžeme i v běžných dovolenkových destinacích českých turistů, a to i v rámci Evropy. V evropském regionu, definovaném WHO, Světová zdravotnická organizace uvádí odhad více než 13 milionů lidí žijících s chronickou infekcí VHB. Jen v roce 2019 bylo v EU/EEA hlášeno téměř 30 tis. případů infekce VHB z čehož 48 % bylo chronických případů. Nejvíce případů pak bylo hlášeno ve skupině 25-44 let. Stejně tak je možné se v evropských zemích nakazit i ostatními typy hepatitidy, včetně VHA a VHC.

I v České republice se opakovaně objevují nové případy hepatitidy. Například v roce 2021 bylo hlášeno 210 případů VHA, 665 nových případů VHC, 127 nových případů chronické hepatitidy typu B, u které navíc Státní zdravotní ústav uvádí, že jsou počty podhlášeny. Ačkoliv se počty u hepatitidy typu A mohou zdát nízké, nesmíme zapomínat, že jsme v ČR svědky opakovaných lokálních epidemií, kdy se například v roce 1979 kvůli dovezeným kontaminovaným jahodám z Polska infikovalo více než 40 tis. lidí. V letech 2016-17 proběhla epidemie v Jihomoravském kraji s více než 450 případy VHA, v roce 2019 pak v Libereckém kraji (více než 120 případů) a další tuzemská epidemie VHA byla hlášena v kraji Jihočeském, kde bylo mezi lety 2020-21 hlášeno více než 200 případů.

Kdo by si měl zkontrolovat svůj očkovací průkaz?

V České republice bylo v roce 2001 zahájeno plošné očkování proti VHB u kojenců spolu s „catch-up“ vakcinací neočkovaných ve 12 letech. Osoby narozené po roce 1989 očkování proti žloutence typu B tedy pravděpodobně absolvovaly již v dětském věku. Naproti tomu ročníky 1989 a starší nemusí být dosud očkovány ani proti VHB, ani proti VHA. Očkování proti preventabilním žloutenkám typu A a B by mělo patřit do základní výbavy každého z nás. Mezi dostupné vakcíny patří například kombinovaná vakcína Twinrix Adult proti hepatitidě typu A a hepatitidě typu B a vakcíny Havrix a Havrix Junior monodose (pro děti od 1 roku do 15 let včetně) proti hepatitidě typu A. Většina zdravotních pojišťoven přispívá i na tato očkování prostřednictvím příspěvků v rámci fondů prevence.

3.8.2022

zdroj: Ozdravotnictví.cz


Další články

Na přehled všech zpráv