Dlouhodobým tématem, který je podle České lékárnické komory (ČLnK) třeba vyřešit, je sjednocení pravidel pro regulaci sítě lékáren. V současné době v Česku žádná taková pravidla neexistují. Podle ČLnK je tím ohrožena lékárnická péče zejména v obcích, městysech a městech pod 5 000 obyvatel. Již 80 obcí s počtem obyvatel 2 až 5 tisíc nemá svoji lékárnu nebo výdejnu. Ve velkých městech přitom nesmyslně vznikají lékárny v těsné blízkosti jiných. Otvírání nových lékáren na místech, kde to není třeba má navíc i další úskalí – každá lékárna potřebuje farmaceuty. Těch se potom nedostává na místech, kde by jich bylo třeba. Případně jsou lékárníci díky omezenému počtu personálu tak vytíženi (i vzhledem ke stále narůstající administrativě), že nemají čas na svůj další rozvoj a vzdělávání. Otevírání nových lékáren bez jakýchkoliv pravidel tak v důsledku znamená zhoršení lékárnické péče. Za posledních 3,5 roku zaniklo bez náhrady v místě již 46 jedinečných lékáren a oddělení výdeje léčiv, tedy těch, které jsou jediné v dané obci.

Léky/ilustrační foto

Situaci má napomoci speciální fond schválený v rámci dohodovacího řízení, ve kterém je pro rok 2019 k dispozici 48 milionů korun. Podle ČLnK se musí dotace rozdělit tak, aby byla lékárenská péče zachována pro co největší počet měst, městysů a obcí. ČLnK navrhuje, aby byla podpora určena pro všechny jedinečné lékárny nebo odloučená oddělení výdeje léčiv, byla poskytnuta co nejrychleji a bez neúměrných administrativních opatření. Přesto je podle ČLnK výše podpory nedostatečná: Každé lékárně či výdejně by tak v průměru byla přidělena dotace ve výši 80 tisíc korun na 1 rok, tedy necelých 6 700 Kč na měsíc. Zásadní podporu jedinečným lékárnám však přinesou stejné doplatky, odpovědné řešení sítě lékáren a celková změna principu odměňování lékárenské péče.

S tématem dostupnosti lékárenské péče je často skloňována také zákonem daná dojezdová vzdálenost do 35 minut. Tento čas byl ale původně myšlen tak, aby byla lékárenská péče dostupná kdykoliv do 35 minut, tedy i v noci – a ta dostupná aktuálně není, jelikož nejsou pacientům k dispozici pohotovostní lékárny. Navíc dojet do lékárny v jiném městě je velmi komplikované pro seniory či pro lidi, kteří nemají možnost využít k dopravě automobil. Pro některé pacienty je tak návštěva jiné lékárny i záležitostí na půl dne, ačkoliv je teoreticky vzdálena pár kilometrů.

Tíživému tématu nedostatkových léčiv v českých lékárnách se Komora dlouhodobě věnuje. Od července pravidelně zveřejňuje jejich seznam, přičemž iniciativa Komory má na situaci pozitivní vliv – počet nedostupných léků se mírně snížil. I přesto v průběhu měsíce září nahlásili lékárníci ze všech regionů výpadky celkem 87 léků. Podle zářijové analýzy ČLnK chyběly v lékárnách nejen nahraditelné léky na průjem či ředění krve, ale i těžko nahraditelné léky na rakovinu prsu či léky pro pacienty s Wilsonovou chorobou. V lékárnách nechybí pouze léky, které mají vhodnou alternativu, ale k dispozici někdy nejsou ani těžko nahraditelná léčiva. Například v září chyběl lék Metalcaptase užívaný při závažných stavech nebo lék proti bolesti Targin. Oba léčivé přípravky jsou v lékárně nenahraditelné. Dalším přípravkem, který u nás není k dostání, je například tabletová forma Vitaminu A. Problém s nedostupností Vitaminu A se přitom nepochopitelně týká pouze České republiky, protože v zahraničí běžně dostupný je. Ideální není ani situace u léčiva Tezefort, kde chybí balení s 90 tabletami, které je bez doplatku, a k dispozici jsou jenom malá doplatková balení. V souvislosti s nedostatkovými léky dochází i k další nepříjemné situaci pro pacienty. V posledních dnech byl v lékárnách znovu dostupný nenahraditelný Clostillbegyt (lék na poruchy cyklu u žen), avšak za podstatně vyšší cenu, kterou musí pacientky doplatit. Pacientky nově na přípravek doplácí 330 Kč.

Dle ČLnK ztratil současný model DTP (Direct To Pharmacy, distribuce přes jediného, monopolního distributora) smysl a musí být zrušen. Tento model totiž léčivé přípravky pacientům nezajistí a pouze ohromně komplikuje práci lékárníků. Dle platného zákona mají lékárny dostat lék do dvou pracovních dnů od objednávky. Je jasné, že v případě nahlášeného výpadku léku k jeho dodání v tomto termínu nedojde. Ale pokud výpadek není hlášený a přesto lék dostupný není, měl by dle názoru ČLnK Státní ústav pro kontrolu léčiv konat. Komora také žádá, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR a Státní ústav pro kontrolu léčiv pružněji a častěji využívaly opatření proti vývozu léčiv uvedená v Zákonu o léčivech.

 

PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory

26.10.2018

autor: admin


Další články

Na přehled všech komentářů